Kreativní práce s informacemi

KREATIVNÍ PRÁCE
S INFORMACEMI
Dagmar Chytková

Uvedená práce podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo
komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko.

Dílo vzniklo v rámci projektu CEINVE Centrum informačního vzdělávání: rozvoj informační
gramotnosti na MU.

Kreativní práce s informacemi
Dagmar Chytková

Sazba: Michal Černý
Jazyková korektura: Pavlína Mazáčová
1. vydání

Dostupné také z: http://www.slideshare.net/CEINVE/kreativn-prce-s-informacemi.

Slovo úvodem
V dnešní době se stále častěji setkáváme s požadavkem rozvoje kritického a kreativního
myšlení. Akcent na tyto schopnosti můžeme nalézt jak ve školství, tak v pracovním životě.
Cílem skript předmětu Kreativní práce s informacemi je podat základní přehled o metodách,
které podporují kritické a kreativní myšlení a učí jejich rozvoji. Metody vycházejí z knih a
článků různých autorů a ze zkušeností lektorů projektů CEINVE na Masarykově univerzitě
v Brně.
Ve skriptech naleznete metody zaměřené na tvůrčí psaní, aktivní čtení, paměťové techniky,
vizualizaci, ale také metody z oblasti argumentace, umění naslouchat či sdílení informací
a znalostí. Věřím, že tato skripta pomohou všem, kteří se v této problematice chtějí
zdokonalovat, při aplikování nabytých znalostí v studijním, pracovním i soukromém životě.

O autorce

Studovala Informační studia a knihovnictví a Český jazyk a literaturu
na FF MU. Chvíli pracovala v nakladatelství a v knihovnách, až
zakotvila v projektu CEINVE. Již několikátým rokem se podílí na
tvorbě a tutorování e-learningových kurzů z oblasti informační
gramotnosti. Zajímá se o kreativní a kritické přístupy k informacím,
o reativní techniky a rozvoj soft skills. Je velká fanynka myšlenkových
map, které používá v pracovním i soukromém životě.
V několika slovech by se charakterizovala jako lektorka a tutorka,
čtenářka dobrých knih, sběratelka cruelty free kuchařek, fotografka,
kreativní tvůrkyně a podnájemnice jedné kočky.

CHYTKOVÁ, Dagmar. Kreativní práce s informacemi [online]. Brno: Flow, 2013, 144 s.
ISBN 978-80-905480-1-5. Dostupné z: http://www.slideshare.net/CEINVE/kreativn-prce-sinformacemi.

Myšlení
V úvodu se zaměříme na problematiku myšlení. Za myšlení
můžeme
považovat
proces
zpracování
a
použití
informací,
a právě s informacemi se budeme učit efektivně pracovat. Zaměříme se
především na kritické a kreativní myšlení, protože právě tento myšlenkový
proces pomáhá překonávat překážky, hledat řešení a provádět hodnocení.
Při nácviku různých druhů myšlení zdokonalujete tvorbu vlastních myšlenek, argumentů
a nápadů. Na kreativní a kritické myšlení je kladen v dnešní době velký důraz, je často
vyžadováno pro přijetí do zaměstnání, mnohdy se s různými úkoly zkoumajícími myšlení
setkáte i při přijímacích pohovorech. Neméně důležité je kritické a kreativní myšlení při
studiu.

Klíčové pojmy
Myšlení
Kritické myšlení
Kreativní myšlení
Laterální myšlení

činnost mozku při zpracovávání a používání
informací.
proces kritické práce s informacemi, hodnocení
a analýza.
tvoření nových informací na základě předchozích
osobních poznatků.
proces myšlení, při kterém se hledají alternativy
a jiné postupy a možnosti.

5

Teorie
Myšlení zahrnuje v širším slova smyslu všechny mentální činnosti. V užším slova smyslu
jde o činnosti zpracování a použití informací. Nelze ho zcela oddělit od vědomí a vnímání.
Jako synonymum k pojmu myšlení se používá sousloví kognitivní funkce. Myšlení je
charakterizováno poznávacím procesem, který je zaměřen na řešení problému. Za základní
element poznávacího procesu je považován pojem.
Můžeme vytvořit typologii myšlení z různých hledisek:
Často se setkáme s dělením na myšlení:
»» konkrétní – pracuje s vjemy (např. při vaření),
»» názorné – pracuje s představami (např. při plánování),
»» abstraktní – pracuje se znaky a symboly (např. pojmové myšlení).
Podle dosaženého závěru dělíme myšlení na:
»» analytické – závěr obsahuje to, co bylo obsahem až výchozích údajů,
»» syntetické – závěr obsahuje to, co ve výchozích údajích obsaženo nebylo (hledání
řešení).
Podle toho, jakým směrem se myšlení ubírá, rozlišujeme myšlení:
»» konvergentní – jde o lineární myšlení, které hledá jeden logický závěr,
»» divergentní – jedná se o laterální rozbíhavé myšlení, výsledkem může být více variant řešení.

Proces myšlení
Integrovaný model myšlení HOTS,
jehož autory jsou pracovníci Státní
univerzity v Iowe (http://www.
iastate.edu/), ukazuje, jak vypadá
komplexní proces myšlení.
Model znázorňuje proces myšlení
složený ze tří pilířů: základního
myšlení
(vědomostní
základ),
kritického myšlení a kreativního
myšlení.
Horní pilíř reprezentuje základní
myšlení,
tzv.
vědomostní
základ. Ten si člověk tvoří
procesem učení a následným
vybavením z paměti. Tento pilíř
není přímo procesem myšlení,
ale je třeba jej do komplexního procesu zařadit, neboť tvoří základ a
východisko pro myšlení. Patří sem proces řešení problému, rozhodování atp.
V tomto procesu dochází k osvojování poznatků a k jejich vybavování.
Spodní pilíře reprezentují kritické a kreativní myšlení. Liší se od vědomostního
základu tím, že s informací pracují aktivně, tedy ji přetvářejí, reorganizují
(kritické myšlení) či nově objevují (kreativní myšlení). Jednotlivé pilíře se
navzájem ovlivňují a je mezi nimi interakce. Nelze mezi nimi vytvářet hranice –
abychom mohli tvořivě či kriticky myslet, potřebujeme mít vědomostní základ. Celý model
myšlení je procesem myšlení každého člověka bez ohledu na jeho národnost, pohlaví apod.
6

Každý jedinec má však jinak rozvinuté jednotlivé oblasti.
Ačkoliv se někomu může zdát, že kritické a kreativní myšlení se navzájem vylučují, opak je
pravdou. V nejlepším případě se totiž oba druhy myšlení doplňují. Při kritickém a kreativním
myšlení pracujeme s informací aktivně. Buď ji reorganizujeme, hodnotíme – pak se jedná
o kritické myšlení, nebo tvoříme informaci novou – pak mluvíme o kreativním myšlení.
Bez kreativního myšlení se ochudíte o celou řadu variant, bez kritického
myšlení je nedokážete správně hodnotit a vybrat pouze kvalitní varianty.

Kreativní myšlení
Jedná se o proces, kdy po osvojení si nové informace a
její
kritické
reorganizace
vytvoříme nový poznatek (sami či s pomocí). Jde v první řadě
o divergentní (rozbíhavé) myšlení, jehož výsledkem je několik nápadů/myšlenek. Opakem
divergentního myšlení je myšlení konvergentní, tedy sbíhavé, což je postup směřující
k jednomu řešení, jedné myšlence. Jeden proces nemůže být bez druhého, neboť často
potřebujeme nejdříve najít několik nápadů a následně vybrat jeden nejvhodnější.
O podobných pojmech, laterálním a lineárním myšlení, hovořil již Edward de Bono (např.
v knize Lateral Thinking, 1970). Lineární myšlení je proces probíhající v jednotlivých krocích
za sebou, používá logické postupy. Laterální myšlení hledá různé možnosti, postupy,
alternativní způsoby interpretace, nebojí se vybočit za hranice obecného. Základní přehled
podává tabulka.
Lineární myšlení (konverLaterální myšlení (divergentní)
gentní)
Hledání jednoho řešení
Hledání alternativ
Hledání jednoho směru
Tvoření různých směrů
vedoucího k cíli
Sekvenční postup
Dělání skoků
Hodnocení
Nehodnocení
Vylučování nepodstatných Nevylučování nepodstatných
informací
informací
Statická klasifikace
Nestatická klasifikace

Zaručení minimálního
řešení

Zvyšování šance nalezení maximálního počtu řešení (bez záruky)

7

Do oblasti kreativního myšlení můžeme zařadit syntézu, elaboraci a imaginaci.
»» Syntézou můžeme rozumět proces sumarizace (tvoření celků), kombinování částí
do nových celků, plánování apod.
»» Imaginace zahrnuje vymýšlení, předvídání, často jde o vnuknutí myšlenky.
»» Elaborace je proces rozvíjení nové myšlenky, patří sem např. konkretizace (specifikace) či modifikace (změna).
Většina definic se shoduje v tom, že kreativita je myšlení, které přináší něco nového,
originálního, užitečného. Vykročíme mimo hranice, za prostor, kde se cítíme celkem
bezpečně. Při kreativním myšlení porušujeme svoje hranice, vybočujeme z konvence.
Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj hovoří o kreativitě jako o schopnosti, procesu
a postoji. Schopnost kreativně myslet spočívá v představování si, vymýšlení nových věcí,
tvoření. Proces je pak práce, myšlenková činnost, díky které vzniká něco nové a užitečné.
Postojem můžeme myslet určitou flexibilitu a hravost osoby, umění přijmout změnu.

Kritické myšlení
Kritické myšlení je myšlení nezávislé, každá osoba si tvoří své vlastní názory, své hodnoty
a svá přesvědčení. Jde o svobodu myšlení, kdy myslíme sami za sebe, kdy sami
rozhodujeme o složitých otázkách. Cílem kritického myšlení není zisk znalostí,
ale naopak znalost dané problematiky je východiskem pro kritické myšlení.
Pro tvorbu úvah je třeba mít shromážděná fakta, hypotézy, teorie či pojmy o
dané problematice.
Kritické myšlení je tedy proces, kdy pracujeme s daty již získanými a naučenými. Kritické
myšlení také učí porozumět textům a uchovat si z nich potřebné informace různého druhu.
Tradiční učení tak činí osobitějším a smysluplnějším, zároveň také užitečným a trvalým.
Skutečné učení s využitím prvků kritického myšlení se totiž na každé úrovni vyznačuje
snahou řešit problémy a odpovídat na otázky, které vyvstanou ze studentova vlastního
zájmu a z jeho potřeb.
Do kritického myšlení můžeme zařadit analýzu, syntézu a hodnocení.
»» Za syntézu považujeme logické myšlení či porovnávání.
»» Analýza je proces klasifikace (kategorizace, identifikace předpokladů či nacházení
souvislostí apod.).
»» Hodnocení lze chápat jako hodnocení informací, ale také umění stanovit priority,
ověřovat, rozpoznávat chybné závěry či určovat kritéria.

Hemisféry
Hemisféra je párová struktura koncového mozku. Americký neurobiolog Roger Sperry
objevil v 60. letech 20. století funkce pravé a levé hemisféry. Získal Nobelovu cenu a způsobil
velký zájem o zkoumání hemisfér, zejména té pravé. Levá hemisféra byla popsána jako ta
analytická, která je centrem myšlení, pravá pak jako oblast kreativity a emocí.
Pokud vás toto rozdělení zajímá, podívejte se na zjednodušený přehled.

8

levá hemisféra

pravá hemisféra

Slova, čísla
Imaginace, obrazy
Kontrola, strategie
Smysl, barvy
Analýza, logika
Syntéza
Kategorizace
Pocity, emoce
Linearita
Lateralita
V dnešní době někteří odborníci (např. neuroložka Nicol Beckerová z univerzity v Tubingenu)
zpochybňují Sperryho rozdělení a tvrdí, že obě hemisféry jsou za různé funkce zodpovědné
stejnou měrou. Výzkum není ukončen, proto
zde nebude uveden definitivní soud.
Podle Nicka Halla dochází v mozku každých
cca 100 minut k přepnutí aktivit z jedné
hemisféry do druhé. Podle této teorie by se pak
dalo vysvětlit, proč nám jde práce chvíli od
ruky a jindy při ní musíme vynakládat velké
úsilí.
V mozku máme miliardy neuronů. Každý
neuron je velmi výkonný systém pro zpracování
a přenos informace. Neuron je složen
z jádra, dendritů a axonu. Axon je hlavním výstupem pro informace přenášené
z buňky. Neuronem putuje elektrický impuls a přenáší se jím chemické impulsy. Právě
chemické látky jsou hlavními přenašeči
zpráv v mozku. Přenos probíhá pomocí
synapsí (spojení mezi buňkami). Přenosem
zpráv vznikají elektromagnetické cesty,
tzv. „paměťové stopy“. Mozek pak funguje
tak, že čím častěji opakujete vzorce či mapy
myšlenek, tím menší je odpor. Opakování
samo zvyšuje pravděpodobnost dalšího
opakování. O paměti se více dozvíte v
kapitole Paměťové techniky.

Zdroje
1. BONO, Edward de. Šest klobouků aneb Jak myslet. Praha: Argo, 1997. 185 s. ISBN 80-7203128-7.
2. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj
život. Brno: Computer Press, 2011. 213 s. ISBN 978-80-2512-910-4.
3. CALDWELL, Barbara a Dennis DAKE. Iowa Department of Education Integrated HOTS
Thinking Model. NAB, a living curriculum [online]. Department of Art & Design, Iowa
State University, ©1999, 2000. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z www: http://www.design.
iastate.edu/NAB/about/hots/hots.html.
4. CHYTKOVÁ, Dagmar. Kritické a kreativní myšlení v informačním vzdělávání. Knihovny
současnosti 2012. Str. 46-52. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2012. ISBN 978-80-86249-650.
5. MACNEILAGE, Peter F. a Lesley J. Rogers a Giorgio Vallortigara. Proč má mozek dvě

9

strany? Scientific American. 2011, č. 1.
6. PULDA, Michal. Kreativní řešení problémů: Kreativní vs. Kritické myšlení [CPS 1. díl]. ProberemeTO. [online]. 20. 11. 2010. [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.probermeto.cz/clanky/kreativni-reseni-problemu-o-kreativite-cps-1-dil.
7. SMETÁNKA, Jan. Kreativita prochází nosem. Psychologie.cz [online]. 24. 11. 2011 [cit. 2013-1-31].
Dostupné z: http://psychologie.cz/kreativita-prochazi-nosem.
8. STEELOVÁ, Jeannie L. , Kurtis S. MEREDITH, Charles TEMPLE a Scott WALTER. Co je kritické myšlení (vymezení pojmů a rámce E-U-R). Příručka 1. Praha: Kritické myšlení, o.s., 2007. s. 8.
9. [STEHLÍK, Luděk.] Myšlení. [online prezentace]. [cit. 2013-01-04]. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra psychologie, 2009-2010. Dostupné z: http://psychologie.ff.cuni.cz/studium/prf/mysleni.pdf.
10. ZIMMER, Carl. 100 bilionů spojů. Scientific American. 2011, č. 1.
11. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. 316 s. ISBN 80-251-1457-5.

K zamyšlení

»» Jak jste se na kreativitu a kritické myšlení dívali před tímto textem a nyní? Změnilo se něco?
»» Jaké další myšlení byste zařadili do komplexního procesu myšlení?
»» Jaký názor na teorii hemisfér máte vy?

10

Kreativita
Žijeme ve věku inteligence. Je potřeba přijít s inteligentními strategiemi,
pokud chceme být efektivní a produktivní. Howard Gardner, americký
vývojový psycholog, popsal existenci několika inteligencí: verbální, číselné,
smyslové, prostorové, kinestetické, osobní, sociální a duchovně-etické. Věk
inteligence se stal zdrojem rozsáhlého neurologického výzkumu. Lidé jsou
fascinováni mozkem a jeho možnostmi.
Harvard Busness Review uvedl na jedné své obálce titulek, že „Hrozí krize kreativity“
(Buzan, Myšlenkové mapy v byznysu). Tato krize není způsobena nedostatkem zdrojů
kreativity, ale spočívá ve špatném zacházení s něčím, co je v podstatě nevyčerpatelné.
Stačilo by naučit se pracovat se znalostmi, umět je tvořit, shrnovat, ukládat, přemýšlet
o postupných informacích a řešit problémy.
K efektivní práci s informacemi i řešení problémů vám mohou pomoci různé kreativní
techniky, o kterých se dozvíte v dalších modulech. Nyní se podívejme na to, co je to kreativita.

Klíčové pojmy
Kreativita
Bloky kreativity

myšlení, pomocí kterého vzniká něco nového
a přínosného.
z různých příčin nemožnost najít kreativní řešení.

11

Teorie
Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj definuje kreativitu jako:
schopnost
»» představit si nebo vymyslet něco nového,
»» tvořit nápady, řešení nebo díla atd. za použití kombinace, změny či reaplikace existujících nápadů,
postoj
»» souhlasu, přijetí změny,
»» ochoty hrát si s nápady a myšlenkami,
»» flexibility,
proces charakterizovaný
»» tvrdou prací,
»» prostorem pro improvizaci,
»» kontinuální myšlenkovou činností.
Obecně lze říci, že kreativita je styl myšlení, přičemž vzniklé dílo či řešení
problému je nové, užitečné, správné, přínosné a objevné.

Kreativní osobnost
Na člověka můžeme z pohledu kreativity pohlížet podle
dispozic (vlastnosti, nadání apod.) a procedur (jednání,
činy, uvažování). Mnozí psychologové vytvořili definice
rysů kreativní osobnosti. Nejčastěji se uvádějí:
»» flexibilita – schopnost člověka opustit staré řešení
a postoupit k dalšímu,
»» ochota riskovat – vědomí toho, že ne vždy bude
výsledek ohromující, vyhovující a funkční,
»» oproštění od stereotypů – např. od stereotypů sexuálních rolí,
»» vytrvalost – T. A. Edison provedl 1000 neúspěšných pokusů, než zkonstruoval žárovku,
»» odvaha – kreativní jedinec riskuje (status quo, situaci), ale s odvahou jde proces
lépe,
»» vystoupení z hranic – neomezovat se limity a vidět věci z jiných úhlů,
»» vícevrstevné vnímání – tolerance vůči dvojznačnosti, vnímání více variant.

Lineární a laterální kreativita
Kreativitu můžeme také rozdělit na lineární a laterální. Lineární kreativita vytváří logická
spojení, pomáhá v rozhodování a hledání optimálního řešení. Řídí se vzorcem dobré x
špatné. Laterální kreativita je spíše intuitivní, nesrovnává, ale tvoří nové vazby a vztah
definuje k nově příchozímu elementu. Řídí se vzorcem líbí x nelíbí.

12

Aplikace a příklady
Než se v následujících kapitolách pustíme do různých kreativních technik, přečtěte si příběh
o jednom skutečném kreativním jedinci. Text pochází z knihy Kreativita a její rozvoj od Petra
Žáka, str. 23.
Jak vypočítat výšku mrakodrapu pomocí barometru?
Při zkoušce z fyziky na univerzitě v Kodani dostal jeden ze studentů následující zadání:
„Popište, jak lze určit výšku mrakodrapu pomocí barometru.“ Student velmi rychle
odpověděl: „Upevníte dlouhý kus provazu k vrchu barometru, pak spustíte barometr ze
střechy mrakodrapu na zem. Délka provazu plus výška barometru se rovná výšce budovy.“
Tato vysoce originální odpověď tak rozzuřila zkoušejícího, že studenta vyhodil. Student se
odvolal na základě toho, že jeho odpověď byla nepochybně správná, a univerzita jmenovala
nezávislého arbitra, aby případ rozhodl. Arbitr usoudil, že odpověď byla opravdu správná, ale
neukázala žádné zjevné znalosti fyziky. K vyřešení problému
bylo rozhodnuto zavolat studenta a dát mu šest minut, během
kterých by měl ve slovních odpovědích prokázat alespoň
minimální obeznámenost se základními principy fyziky.
Student seděl tiše pět minut, čelo zamračené přemýšlením.
Arbitr mu připomněl, že čas už uplynul, a student na to
odpověděl, že má několik velmi závažných odpovědí,
ale nemůže se rozhodnout, kterou použít. Když mu bylo
doporučeno, aby si pospíšil, student odpověděl:
„Zaprvé můžete vzít barometr na střechu mrakodrapu, hodit ho přes okraj dolů a měřit čas,
než barometr dopadne na zem. Výšku budovy lze spočítat podle vzorce H = 0,5 g t2. Pro
barometr to ale bude smůla.
Nebo, pokud svítí slunce, můžete změřit výšku barometru, pak ho postavit na zem a měřit
délku jeho stínu. Pak změříte délku stínu mrakodrapu a potom je jednoduchou záležitostí
pomocí poměrné aritmetiky spočítat výšku mrakodrapu.
„Pokud byste ovšem chtěli být vysoce vědečtí, mohli byste upevnit krátký kus provázku
k barometru a zhoupnout jím jako kyvadlem, nejdřív k zemi a pak ke střeše mrakodrapu.
Výška se vypočítá z rozdílu v gravitační síle. Nebo jestli má mrakodrap venku únikové
schodiště, bylo by jednodušší vyjít nahoru a označovat celou výšku budovy pomocí délky
barometru a pak to sečíst. Kdybyste ale chtěli být jenom nudní a ortodoxní, pak byste mohli
použít barometr k měření tlaku vzduchu nejdřív na střeše mrakodrapu a pak u země, potom
převést rozdíl tlaků v milibarech na stopy a dostali byste tak výšku budovy.
Protože jsme ale trvale nabádáni, abychom uplatňovali nezávislé myšlení a používali
vědecké metody, bylo by nepochybně nejlepší zaklepat na domovníkovy dveře a říct mu:
Kdybyste chtěl pěkný nový barometr, dal bych vám tenhle, když mi sdělíte
výšku tohoto mrakodrapu.“ Ten student byl Niels Bohr, jediný člověk
z Dánska, který získal Nobelovu cenu za fyziku.
Vyzkoušejte si spojit čtyřmi přímkami těchto devět bodů. Přímky
na sebe musí navazovat (udělejte to tedy jedním tahem). Řešení
najdete na konci modulu.

13

Tipy a triky
Při kreativním procesu se můžete setkat se situací, kdy budete motivovaní, budete mít cíl,
ale přesto nebudete moci najít kreativní řešení (nebude použitelné, bude zvoleno nesprávně
apod.). J. L. Adams mluví o tzv. blocích a ve své knize Conceptual Blockbusting se věnuje
jejich odstraňování.
Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj popisuje tyto příčiny překážek v tvořivosti:
»» Kritická povaha – jedinec s příliš kritickou povahou většinou nemění své názory
a přesvědčení a přistupuje k problému s přesně danými kritérii.
»» Špatná dieta – špatná životospráva může mít vliv na myšlenkový proces jednotlivce. Nebezpečné je především přijímání jednoduchých sacharidů. Zaměřte se na
konzumaci čerstvé zeleniny a ovoce a nepražených nesolených ořechů (ne nadarmo nám vlašský ořech připomíná tvar mozku).
»» Špatná tělesná kondice – při únavě se špatně myslí, stejně tak má na myšlení neblahý vliv nemoc, těžký vzduch (větrejte!), dlouhodobě sedavá činnost a práce bez
přestávky.
»» Strach – strach je emocí, která může mít na myšlení pozitivní i negativní vliv. Může
se jednat o strach:
»» z odmítnutí řešení,
»» z nezvládnutí úkolu,
»» z osobního zesměšnění,
»» ze ztráty hrdosti,
»» z nedostatečně kreativního procesu a výstupu.
»» Tendence k osobnímu prospěchu – obecná tendence „urvi, co můžeš“ nepodporuje tvůrčí myšlení. Nejlepší je strategie win-win (výhra/přínos pro obě strany),
při které jde o konstruktivní jednání a obě strany se považují za užitečné a vítězné.
»» Špatný stav skupiny – je potřeba dbát na celkové naladění skupiny.
»» Vysoce vyvinuté superego – na škodu je příliš aktivní svědomí plné zákazů daných výchovou, vzděláním, kulturním prostředím apod.
»» Konzervativní zvyklosti – problémem je obava z narušení status quo. Mnohdy
se jedná o strach z toho, že budeme muset vystoupit z našich zvyklostí a aktivně
provést změnu.
»» Nevhodný způsob dotazování – pokud techniku či kreativní proces nechápeme
dobře, nemůže nás nikdy dovést k správnému výsledku.
»» Myšlenková nepružnost a neschopnost změnit úhel pohledu – je vhodné prosazovat myšlení ve více rovinách, měnit způsoby uvažování, hodnocení, být flexibilní. To platí i pro aplikování technik, neboť i sám kreativní proces se může stát
nepružným (např. když budeme stále provádět pouze brainstorming).
»» Časová tíseň – nedostatek času (i jiných zdrojů) je limitem pro kreativní myšlení.
A limity nejsou v kreativitě žádány. Není proto vhodné kreativní technice věnovat
kratší čas, než jaký je doporučován. Nedošlo by tak k celkovému naplnění.
Když zjistíte, že jste blokovaní, měli byste si definovat, o jaké bloky se jedná, najít příčinu
a tu odstranit. Většinu bloků odstraníte tréninkem a praktikováním různých kreativních
rozcviček (tak můžete např. měnit svůj postoj, stereotypy či strach). Jiné příčiny můžete
odstranit jinak (změna času, stravy, pracovní skupiny).
Zajímá-li vás tato problematika, nalistujte si u Petra Žáka strany 48–72.

14

Pokud někdy dostanete zadání, abyste vyřešili úkol, zkuste se nad ním zamyslet kreativně.
Řídit se můžete např. naším desaterem.

10 rychlých tipů, jak být kreativní
1. Nehodnoťte. Kvantita je v počátku důležitější než kvalita. Na kvalitu se
zaměřte až později.
2. Přepněte se do stavu jiného myšlení. Kreativita není o talentu, ale o myšlení. Buďte otevření novým možnostem.
3. Najděte to, co vás blokuje. Jsou to předsudky? Je to čas nebo ztráta hravosti?
4. Hledejte různé kličky. Nefixujte se na obvyklé věci, nebojte se alternativ. Pokládejte si
různé otázky k problému.
5. Najděte si inspirativní prostor. Vyhovuje vám více chaos? Dáváte přednost pohodlí?
Potřebujete hudbu, nebo ticho? Hledejte nejlepší místo.
6. Ptejte se. Využijte ostatních lidí a nechte se inspirovat jejich nápady.
7. Hrajte si. Připadejte si chvíli jako blázen nebo malé dítě. Nebo setrvejte chvíli s nějakým dítětem.
8. Zbavte se negativních okolností. Nemluvte negativně, neptejte se negativních lidí. Přemýšlejte tak, jako byste měli úspěch zaručen.
9. Pohybujte se. Dodejte mozku kyslík. Rozprouděte myšlení. Jděte na procházku nebo
se aspoň zvedněte ze židle.
10. Používejte různé kreativní techniky. Jsou tu pro vás, tak se jich nebojte. Pomohou vám
odrazit se dál.

Zdroje

1. ADAIR, John. Umění kreativního myšlení. Brno: BIZBOOKS, 2011. ISBN 8025130049.
2. BUZAN, Tony a Chris GRIFFITHS. Myšlenkové mapy v byznysu. Brno: Computer Press,
2011. ISBN 80-251-3162-6.
3. CLEGG, Brian a Paul BIRCH. Kreativita. Změňte způsob své práce. Brno: CP Books, 2005.
ISBN 80-251-0549-0.
4. CLEGG, Brian. Procvičování paměti a kreativity. Brno: CP Books, 2005. ISBN 8025105482.
5. ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 8026500223.
6. MEDINA, John. Pravidla mozku. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 8026500155.
7. WOLFF, Jurgen. Soustřeď se. Brno: BizBooks, 2011. ISBN 8025129746.
8. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-1457-5.

Více ke knize Kreativita a její rozvoj
Knihu Petra Žáka Kreativita a její rozvoj můžeme směle považovat za bibli kreativity. Na
více než 300 stranách se dozvíte vše, co jste kdy chtěli o kreativitě vědět. Základem a první
částí knihy jsou teoretická východiska a kritéria kreativity, opomenuté nejsou překážky
tvořivosti. Čtenář si tak nejenže může ujasnit, co znamená být kreativní, ale také se naučí
odstranit bloky, které při tvůrčím procesu mohou vzniknout. Petr Žák dále popisuje lidský
mozek a ukazuje historii kreativity od antiky až po dnešní dny. Důležitou součástí knihy
je popis postupu řešení problému. Druhá část knihy se věnuje rozvoji kreativity pomocí
různých rozcviček, přičemž se zaměřuje na rozvoj jak postojů, tak kreativních schopností.
Rozsáhlou kapitolou je popis teorie i praxe kreativních technik, jako jsou brainstorming,
myšlenkové mapy, synektika apod. Dále se kniha zabývá technikami definování problému,
hledání nápadů, sběru informací, hledání řešení či plánování a realizace.
15

Řešení úlohy

K zamyšlení

Co je pro vás kreativita?
Jaké bloky kreativního myšlení se u vás vyskytují?
Jaké jsou příčiny těchto bloků? Jak byste je odstranili?
Hodnotíte podle vzorce dobré x špatné nebo podle vzorce líbí x nelíbí?

16

Time management
Během studia i práce se setkáváme s řadou problémů, které nám způsobuje
špatná organizace času (a mnohdy i prokrastinace). Díky tomuto modulu
byste měli pochopit, jak začít organizovat svůj čas. Pokud by vás téma
zaujalo, můžete využít nepřeberného množství knih a článků, které se této
problematice věnují. Uvedeny jsou na konci kapitoly.

Klíčové pojmy
Time management
GTD

zvládání organizace času pomocí různých metod a
nástrojů.
metoda Davida Allena založená na pěti fázích práce
s úkoly.

17

Teorie
Time management je disciplína, která se zabývá zvládáním organizace času a jeho efektivním
využitím. Využívá mnoho metod, postupů, nástrojů a tipů. Do time managementu spadají
činnosti jako plánování, delegování, hledání cílů a priorit, monitorování či analýza.
Výsledkem špatného zacházení s časem jsou mnohdy stres, finanční ztráta či nesplněné cíle,
výjimkou není ani špatné zdraví.
Oblastmi time managementu jsou:
»» timeboxing – rozdělení dne, týdne či měsíce na úseky,
»» to-do listy: seznamy úkolů,
»» GTD – z angl. „get to done“; Allenova metoda 5 fází zaznamenávání a připomínání,
»» ZTD – z angl. „zen to done“; zaměřeno na osvojování návyků,
»» life management – nová disciplína zaměřená na organizaci života jako jednoduchého životního stylu.

To-do listy
To-do listy jsou synonymem českých seznamů úkolů. Nejjednodušší formou je seznam
úkolů zapsaných pod sebou, které si jedinec odškrtává či jinak označuje, jakmile jsou
splněny. Tato jednoduchá metoda může některým jedincům pomáhat, neboť odškrtávání
splněných úkolů je motivační a nabíjí člověka energií pro další činnosti.
Pokročilejší metodou je řazení úkolů podle daných hledisek. Nejčastěji se používá řazení
podle priorit. Na prvním místě je nejdůležitější úkol a další úkoly jsou sepsány sestupně.
Jinou možností je řazení nejen podle důležitosti, ale také podle naléhavosti. Vzniknou tak
úlohy
»» naléhavé a důležité,
»» důležité a nenaléhavé,
»» nedůležité a nenaléhavé.
Na time management můžeme aplikovat i Paretovo pravidlo 80/20. Znamená
to tedy, že 80 % úloh lze splnit ve 20 % času, zbývajících 20 % úloh nám pak
zabere 80 % času. Pravidlo je pojmenované po Vilfredu Paretovi, italském
ekonomovi a sociologovi.

GTD (Getting things done)
Autorem metody GTD je David Allen, prezident firmy David Allen & Co.
Zkratka GTD znamená Getting things done, česky Mít vše hotovo. Nejedná se
o typickou metodu time managementu. Metoda pracuje s tím, že pro mozek
není přirozené pamatovat si všechny povinnosti. Nabízí tedy vytvořit externí systém, ve
kterém vznikají jednotlivé seznamy. Jedinec si nemusí pamatovat, co vše má ještě splnit, a
může se věnovat jedné činnosti v plném soustředění. Celá metoda pracuje s pěti fázemi.
1. Sesbírej – sesbírání všech záležitostí do externí schránky. Schránkou může být váš
e-mail, papíry v přihrádce, chytrý telefon, aplikace či cokoliv, co vám vyhovuje. Není
vhodné mít schránek mnoho, v menším počtu se budete lépe orientovat. Důležité je,
abyste měli v každé situaci nějakou schránku, kam budete moci zaznamenat další úkol.
Pokud si tedy vytvoříte schránku z nějaké online aplikace, musíte počítat s tím, že ne
všude se dostanete na internet a bude potřeba mít k zaznamenávání i papír a tužku.
18

2.
Zpracuj – zvážení proveditelnosti činnosti. Co
nemůžete uskutečnit, to ze seznamu zahoďte a nezabývejte se tím, nebo to zařaďte do seznamu „někdy možná…“. Proveditelné činnosti udělejte ihned, odložte na
později nebo na někoho delegujte. Allen vytvořil tzv.
pravidlo dvou minut, což znamená, že pokud můžete
činnost udělat do dvou minut, udělejte ji a neodkládejte ji. U jiných činností zjistěte, kolik kroků je potřeba k dokončení udělat. Pokud je to více
než jeden krok, vytvořte si z úkolu projekt.
3. Zorganizuj – rozhodnutí, kdy bude činnost realizována nebo delegována. Allen pro tuto
fázi vytvořil pět položek, pomocí kterých řídíte další průběh:
»» „Další kroky“ – rozhodnutí o dalším kroku vede k fyzické, viditelné činnosti; hlídejte
všechny kroky, které je nutné splnit v určitém čase.
»» „Čekám na“ – v této položce si vedete seznam činností, které jste delegovali na někoho jiného.
»» „Projekt“ – na tomto seznamu budou činnosti, které vyžadují více než jeden krok.
Může se jednat i o zdánlivě drobné záležitosti. Projekt (např. napsat knihu) nikdy neprovádíte/neplníte, ale vykonáváte jen
jednotlivé „další kroky“, které vedou k
postupnému plnění projektu.
»» „Kalendář“ – je potřeba vytvořit si diář
(fyzicky či online) a do něj zapisovat
úkoly podle toho, na jaký čas jsou vázané a jak rychle je třeba je zvládnout.
Do diáře zapište:
»» kroky vázané na určitý čas (např.
schůzky),
»» kroky na daný den (nevázané na
přesný čas),
»» informace pro daný den.
»» „Někdy“ – sem patří položky, které jste určili jako nerealizovatelné, ale nezahodili jste
je. Tyto úlohy buď potřebují čas k dozrání, nebo se jedná o činnosti, na které nechcete
zapomenout, ale nebudete je nyní řešit (např. proletět se balonem).
4. Zhodnoť – hodnocení v několika časových horizontech. V průběhu činností hodnotíte, zda
vykonáváte právě ten krok, který je potřeba. Také je důležité vracet se ke svému diáři. Nejefektivnější je zvyknout si na týdenní hodnocení a provést revizi celého svého GTD systému.
Činnosti si aktualizujte, ujasňujte a doplňujte.
5. Udělej – začátek činnosti. Při rozhodování o tom, co budete dělat v danou chvíli, se můžete
řídit těmito kritérii:
»» Kontext – můžete činnosti dělat kdekoliv, nebo je vázaná na určité místo?
»» Dostupný čas – mám 5 minut nebo 50 minut do začátku činnosti vázané na čas?
»» Dostupná energie – kolik energie máte? Máte fyzickou energii, nebo spíše duševní
sílu?
»» Priorita – která činnost se vám s daným kontextem, časem a energií nejlépe zúročí?

Pokud chcete mít jistotu správného rozhodování, co s jakým úkolem máte udělat, můžete
využít následující schéma.

19

Šestiúrovňový model hodnocení práce

Jestli chcete znát své priority, musíte vědět, co je vaše práce. Na to můžete pohlížet ze šesti
perspektiv. Allen nabízí analogii s nadmořskou výškou:
»» nad 50 000 stop: ŽIVOT (zde se jedná o absolutní nadhled, smysl, vize),
»» 40 000 stop: VIZE NA 3 – 5 LET (při tomto plánování je potřeba přemýšlet v širších
kategoriích – strategie, trendy, okolnosti a významné události; řadit sem budete
zejména plány pro svůj dlouhodobý rozvoj),
»» 30 000 stop: CÍLE NA 1 – 2 ROKY (důraz na to, co chceme zažívat v nejbližších letech, ovlivňuje i rozhodování o důležitosti některých projektů),
»» 20 000 stop: OBLAST ZODPOVĚDNOSTI (projekty přijaté vzhledem k vaší zodpovědnosti; klíčové oblasti, v nichž chcete uspět nebo si udržet určitý standard),
»» 10 000 stop: AKTUÁLNÍ PROJETKY (projekty, které máte před sebou a potřebujete
je rozdělit do dílčích úkolů),
»» vzletová dráha: AKTUÁLNÍ AKTIVITY (nahromaděný seznam činností k zvládnutí v nejbližším čase).
20

Tipy a triky
Přinášíme vám 5 tipů pro lepší zvládání času:
1. Zkuste si své denní, týdenní a měsíční plánování zakreslit do mentální
mapy. (Více se o technice mentálních map dozvíte v modulu 4.)
2. Vždy se ptejte: „Co mohu udělat nyní vzhledem ke kontextu, času a energii? Sedím
v kanceláři a zbývá mi 5 minut do začátku schůze - „Mohu vyřídit ten telefon nebo e-mail?“; „Mám tři hodiny do začátku přednášky. Mohu si někde prostudovat materiály,
abych byl připravený?“; „Mohu oběhat úřady, které teď mají otevřeno?“.
3. Pokud se nemůžete donutit pracovat, zkuste si říci, že alespoň začnete a vydržíte 5 minut. Pokud vám to ani po pěti minutách nepůjde, můžete dělat něco jiného. Většinou
5 minut stačí, abyste se do práce dostali, a už od ní neodejdete. A pokud u ní nevydržíte,
asi není správný čas, kontext či nemáte energii.
4. Nikdy se nenechte vystresovat nějakou metodou time managementu. Řiďte se tím, co
vyhovuje vám.
5. Vždy myslete na své dlouhodobé cíle a na to, zda vaše činnosti do těchto cílů patří. Nezabývejte se zbytečnostmi.

Zdroje a nástroje
Zdroje
1. ALLEN, David. Mít vše hotovo - Jak zvládnout práci i život a cítit se při tom dobře. Brno: Jan
Melvil Publishing, 2008. ISBN 978-80-903912-8-4.
2. HEPPELL, Michael. Jak získat hodinu denně. Praha: Grada, 2012.
3. HOŘICKÝ, Jakub. GTD pro studenty (1. díl). Mít vše hotovo.cz. [online]. 8. 10. 2012 [cit.
2013-02-08]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.cz/2012/10/gtd-pro-studenty-1-dil.
6. Kolektiv autorů. Time management. Mějte svůj čas pod kotrolou. Praha: Grada, 2012. ISBN
80-247-4431-5.
7. KŘÍŽ, Libor. Evernote jako GTD systém. A hezky jednoduše, efektně a elegantně. Mít vše
hotovo.cz. [online]. 23. 3. 2011 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.
cz/2011/03/evernote-jako-gtd-system-a-hezky-jednoduse-efektne-a-elegantne.
8. LUDWIG, Petr. Konec prokrastinace. Brno: Jan Melvil Publishing, 2013. ISBN 80-87270-516.
9. PACOVSKÝ, Petr. Člověk a čas. Time management IV. generace. Praha: grada,
2006. ISBN 8024717012.

Nástroje
21

Asociace
Asociace jsou základem mnoha kreativních technik. Slouží často jako metoda
získávání informací, generování nápadů atp. Pokud si osvojíte základní
techniky, které s asociacemi pracují, bude se vám snadněji pracovat také s
pokročilejšími technikami, kde se asociace využívají.

Klíčové pojmy
Asociace
Cluster

proces, při kterém se tvoří nové nápady jako reakce
na určitý podnět.
metoda centrovaných asociací, tedy asociací
paprskovitě větvených.

22

Teorie
Technika volných asociací se využívala v psychoanalýze. K objevu
pomohl Sigmund Freud se svým pomocníkem Josefem Breuerem, když
při hypnóze bylo pacientům
Co vám vyvstane na mysli, pokud se řekne
sděleno, aby bez kontroly říkali,
„pátek“? Každému se spustí jiné asociace
co jim právě „běží hlavou“.
podle toho, co si s pojmem „pátek“ spojuje.
Freud poté zjistil, že ke stejným
Pro jednoho to bude relaxace, pro jiného
výsledkům lze dojít i bez
party, pro dalšího návštěva atd.
hypnózy. Základním objevem
S. Freuda bylo, že pacienti
neopakují myšlenky psychoanalytika, ale tvoří své vlastní, pracují se
svým vlastním materiálem.
Pokud se na asociace podíváme z hlediska kreativity, můžeme říci, že za
volné asociace lze považovat proces vyvolání vlastních zkušeností na základě
daného jevu.

»» Často se stává, že nevytváříte asociace jen na základě prvotního podnětu, ale postupně
reagujete na nové podněty, na asociace, které jste vytvořili už vy sami.
»» Proud asociací je neomezený, můžete tedy na nový podnět vytvářet tolik asociací, kolik
budete chtít.


Asociace lze využít cíleně při řešení problému, ale často je tvoříte i bez toho, aniž byste
si uvědomovali, že právě necháváte volný tok asociacím. Existuje několik technik, které
podporují tvorbu asociací a usnadní vám práci při řešení určitého problému. Můžeme
pracovat se sériovými asociacemi nebo s asociacemi centrovanými.

Sériové asociace
Při sériových asociacích vychází jedna asociace z druhé, a pokud se zapisuje, tvoří se tzv.
asociační řada. Asociační řada končí v tom okamžiku, kdy se poslední asociace zcela odchýlí
od původního impulsu a stává se podnětem k dalším řadám.

Př. Sériová asociace na téma „nůž“.

Centrované asociace
Při této metodě je ústřední problém zapsán do středu pole a asociace se rozvíjí paprskovitě.
Jsou zapisovány jednotlivé sériové řady. Jakmile je jedna sériová řada ukončena (tj. odchýlí
se od centrálního pojmu), vzniká nová řada.
Metodě centrovaných asociací se také říká clustering. Metodu představila G. L. Ricová na
23

Stanford University v roce 1976. Technika je založená na poznatcích z oblasti fyziologie,
psychiatrie a kognitivní psychologie. Využívá obou hemisfér mozku – nejprve je zapojena
pravá hemisféra (pracuje s obrazy, smysly, emocemi), která hledá různé asociace, ty následně
levá hemisféra rozumově zpracovává (už jde o postup lineární). Metoda se často používá
na uvolnění nejen před brainstormingem, ale i před psaním textů a také jako pomůcka pro
shromáždění slovní zásoby (oblibu si získává např. u tvůrců PR textů).
Př. Centrovaná asociace na téma „nůž“.

Kreativní abeceda
Tato metoda slouží pro rozvoj kreativních schopností vymýšlet nápady, rozvíjet fantazii a
pro uvolnění myšlenkového potenciálu. Metoda spočívá v tom, že si v horní části papíru
napíšete název problému, který chcete řešit, a pod něj všechna písmena abecedy (můžete
použít plnou českou abecedu s čárkami a háčky, můžete přidat číslice atd.). Ke každému
znaku pak napíšete slovo, které se jakýmkoliv způsobem vztahuje k problému a začíná
na daný znak. Můžete si stanovit, jaké slovní druhy budete používat. Nejlépe se pracuje
s podstatnými a přídavnými jmény a slovesy. Můžete se také rozhodnout, zda budete ke
každému písmenu hledat jen jedno slovo (první, které vás napadne) nebo si napíšete celou
řadu slov.
Ekologie
A - amazonský prales
B - blahobyt
C - citlivost

D - důležitý
E - ekonomika
F - farmaření

Vyhodnocení pak proveďte podle svého uvážení, snažte se uvědomit si, proč vám určitý
pojem přišel na mysl a jak s ústředním problémem může souviset.

Tipy a triky
Pokud chcete, aby vám asociace dobře fungovaly, zkuste se řídit pravidlem,
které Petr Žák ve své knize Kreativita a její rozvoj nazývá odloženým soudem.
Snažte se neomezovat asociační řady svými vnitřními soudy, nebojte se
používat i nápady nemorální, neetické, nepřijatelné (vámi či společností), pište
si i hlouposti či neslušné výrazy. To vše vám může být k užitku, neboť mj. i díky těmto
nápadům docházíme k rozhodnutím a řešením.

24

Dbejte také na kvalitní vyhodnocení. Určitě
nevztáhnete na problém všechny své nápady,
zaměřte se spíše na ty zajímavé, podnětné,
originální. Pro vyhodnocení můžete využít
různé techniky, např. SCAMPER. Je založen
na několika návodných slovesech, která vám
pomohou o daném problému přemýšlet.
Podívejte se na příklad.
»» Nahraď – Jak lze změnit části problému? Koho z lidí lze nahradit? Jak změnit materiál?

»» Kombinuj – Jak mohu spojit části dohromady? Mohu přidat cizí součást?

»» Adaptuj (přizpůsob) – Mohu využít řešení z jiného oboru? Jak změnit postup práce?

»» Změň – Co mohu zvětšit/zmenšit? Lze změnit tvar/barvu/slova/prostředí? Mohu
něco ubrat/přidat?
»» Použij (k něčemu jinému) – Lze to využít jinak? Kdo by to využil? K čemu
se to hodí?
»» Odeber – Jak to mohu zjednodušit? Co mohu omezit? Může tomu chybět
nějaká část?

»» Obrať (přeskup) – Co je možné přeskupit? Jak se na to mohu podívat jinak?

Náhodné stimuly

Náhodné stimuly jsou podněty, které plynou naším vědomím i podvědomím a souvisí
s dašimi zkušenostmi, zážitky a pamětí. K „náhodným“ stimulům bychom měli být
dostatečně vnímaví a měli bychom je respektovat. Každou asociaci, kterou vytvoříte, berte
vážně, může být vodítkem k řešení problému. Navíc trénujete otevřenost vůči laterálnímu
myšlení. Jak na to? Petr Žák doporučuje:
»» Definovat si jasná kritéria, podle kterých se bude problém posuzovat.
»» Vytvořit klíčová slova problému.

»» Použít různé formy brainstormingových metod pro hledání nápadů.
»» Vše si zaznamenávat.

»» Kombinovat různá klíčová slova mezi sebou.

»» Hledat impulsy kdekoliv (v autobusu, v kině, při vaření apod.).

Zdroje a nástroje
Literatura
1. BAJER, Lukáš. SCAMPER: šablona pro hledání kreativního řešení. Mít vše hotovo.
cz. [online] 25. 11. 2009 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.mitvsehotovo.
cz/2009/11/scamper-sablona-pro-hledani-kreativniho-reseni.
25

2. PAZDERNÍKOVÁ, Pavla. Tvůrčí psaní a vědecká práce. Využití tvůrčích technik při
přípravě, psaní a prezentaci odborného textu. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická
fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. Vedoucí dizertační práce PhDr.
Zbyněk Fišer, Ph.D.
3. ŠINDELÁŘOVÁ, Renata. Tvůrčí psaní 33 – clustering. Webmagazín Rozhledna.
[online]. 1. 9. 2009 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.webmagazin.cz/index.
php?stype=all&id=10543
4. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. (zejména strany
161-162, 272-277)

Nástroje pro zápis myšlenek
1. Xmind – http://www.xmind.net/ – myšlenkové mapy, časové osy, ganttův diagram,...
2. Zoho – https://www.zoho.com/docs – ppt, doc a xls online.
3. Sync – http://sync.in – poznámky online, možnost sdílet.

K zamyšlení
»»
»»
»»
»»

Pracujete vědomě se svými asociacemi?
Uvědomujete si, kdy s nimi mozek pracuje?
Zapisujete si svoje nápady do bloku?
Dáváte si na své nápady zpětnou vazbu?

26

Brainstorming
Brainstorming je metoda, kterou můžeme použít v situaci, kdy potřebujeme
najít různé nápady k řešení problému. Je vhodné používat techniku
na počátku řešení problému, tj. ve fázi hledání řešení a postupů.
Tuto techniku můžete využít jak pro školní povinnosti, tak v profesi či
v soukromém životě. Může vám pomoci při hledání tématu práce, při stanovení vhodného
postupu v projektech, při psaní práce, při hledání kreativních přístupů atd. V profesní oblasti
se technika často používá na počátku fáze řešení problémů.

Klíčové pojmy
Brainstorming
Facilitátor
Brainwriting

technika hledání nápadů na určité téma, prováděná
většinou ve skupině.
osoba, která řídí proces brainstormingu, zapisuje a
kategorizuje nápady.
metoda psaného brainstormingu.

27

Teorie
Brainstorming je skupinová nebo týmová technika zaměřená na hledání co největšího
množství nápadů na stanovené téma. Hlavní myšlenka techniky je postavená na předpokladu,
že při skupinové či týmové práci se rodí větší množství nápadů.
Technika je velmi jednoduchá. Základním předpokladem je stanovit problém
a vybrat skupinu, která bude brainstorming provádět. Následně se ve
stanoveném čase hledají všechny možné nápady, přičemž je vhodné inspirovat
se ostatními a nebránit se asociacím. Po brainstormingu přichází vyhodnocení.
Autorem metody je Alex Faickney Osborn a rozepsal ji v knize Applied Imagination.

Pravidla brainstormingu
I když je technika relativně jednoduchá, je důležité dodržet určitá pravidla, neboť jejich
porušení kazí celý kreativní proces. Podívejte se, jaká pravidla to jsou.
»» Zákaz kritiky a hodnocení – je zakázáno verbální i neverbální hodnocení nápadů
(mohli byste tak zablokovat myšlení sobě či ostatním).
»» Kvantita stojí nad kvalitou – u brainstormingu nehledáme řešení, ale nápady. Můžeme si tedy dovolit upřednostnit kvantitu před kvalitou. Často se stává, že právě
jeden z nejšílenějších nápadů je nakonec podkladem pro řešení.
»» Všichni jsou si rovni – každý má nárok na vyjádření a nikdo není odsuzován,
neexistuje zde horší či lepší účastník. Kdokoliv může přinést
vhodnou myšlenku.
»» Vzájemná inspirace – účastníci by se měli inspirovat nápady druhých, používat asociace.
Jak znáte: „Víc hlav víc ví.“
Cokoli bylo řečeno, může se
stát podkladem pro další nápad.
»» Je potřeba určit osobu, která bude zapisovat nápady a řídit
diskuzi (brainstorming), tzv. facilitátora. V některých případech se nedoporučuje, aby jím byl vedoucí či osoba s jinou
autoritou, účastníci by nebyli dostatečně uvolnění. Je vhodné
zapisovat na velký čistý papír, aby na něj všichni viděli, nejlépe použijte formát A3
či A2 nebo flipchart. Facilitátor by měl brainstorming řídit, koordinovat nápady,
kategorizovat je atd.

Brainstorming nejlépe pochopíme na konkrétním příkladu. Jak tedy postupovat?
Vyzkoušejte tento návod.
1. Sežeňte účastníky brainstormingu – nejčastěji se jedná o pracovní kolegy či kolegy-studenty. Někdy se doporučuje různorodá skupina, ale jindy je vhodné oddělit např. šéfy
nebo experty do jednotlivých menších skupinek. Dotyční budou cítit větší svobodu, která je pro kreativitu důležitá.
2. Vysvětlete pravidla. Dohodněte se na nich a v průběhu si je hlídejte.
3. Definujte problém a zadání – na tuto fázi se zaměřte. Čím konkrétněji stanovíte cíl a
28

účel, tím kvalitnějšího výsledku dosáhnete. Vyhněte se obecnému zadání. Máte-li ve
skupině laiky (nebojte se jich), vysvětlení problému věnujte ještě větší důraz.
Příklad: Pokud potřebujete vytvořit novou vizitku, není vhodné účastníkům
předložit jen téma „nová vizitka“, ale je vhodné jim vysvětlit, proč je potřebné
pro vytvoření nové vizitky provést brainstorming, a zdůvodnit to poukázáním na
nedostatky stávající vizitky.
4. Rozcvičte se – pro uvolnění atmosféry a zvýšení kreativního potenciálu se vyplatí provést různé hry odbourávající rigidní postoj k řešení problému.
5. Proveďte brainstorming – začněte otázkou a čekejte na asociace. Nezapomeňte, že brainstorming má několik vln. Jakmile dojdou nápady a účastníci mlčí, ještě chvíli počkejte,
dostaví se druhá, kvalitnější vlna nápadů.
6. Vyhodnoťte práci – hodnocení v průběhu brainstormingu je zakázáno (hodnocení vytváří bloky). Hodnocení nápadů proveďte na konci sezení, nejlépe s určitým časovým
odstupem, pokud vám to čas dovoluje. Někteří odborníci doporučují několikahodinové
až jednodenní odložení, jiní jsou zase toho názoru, že je dobré vyhodnocení zvládnout
ihned. Zkuste obojí, uvidíte, co vyhovuje vám.

Vyhodnocení brainstormingu
Hodnocení může probíhat formou obyčejné či řízené diskuze, nápady se mohou
kategorizovat a klasifikovat a lze vytvářet resumé. Můžete si na papíru např. poznačit
nápady různými barvami, přidávat obrázky, schémata, šipky, poznámky. Nebojte se zapojit
post-ity. Můžete použít i různé kreativní techniky. Zajímavá je např. technika myšlenkových
klobouků nebo myšlenkových map – představíme je v následujícím modulu. Použít můžete
i metodu SCAMPER, kterou jsme představili v materiálu věnovaném asociacím.

Jak využít brainstorming během studia?
Nejčastější možností je použití brainstormingu při hledání nápadu na téma
určitého projektu, který jako skupina máte řešit. Můžete hledat i různá řešení
či použít brainstorming v jakékoliv fázi projektu.
Pokud pracujete sami (netvoříte skupiny), je možné brainstorming provádět
i individuálně. V tomto případě budete mít důvod pro použití brainstormingu stejný, ale
postupovat budete trochu odlišně:
»» Definujete si téma/problém. Může se jednat jak o přesné zadání referátu/seminární práce, tak o méně specifikovaný úkol, který si potřebujete ujasnit.
»» Budete hledat co nejvíce možností/asociací – můžete si přizvat někoho na pomoc,
ale můžete se inspirovat jen svými myšlenkami.
»» Své nápady vyhodnotíte – opět můžete hodnotit s pomocníkem nebo sami.
Pro inspiraci se podívejte na web Studuj kreativně, kde najdete také video individuálního
brainstormingu – http://youtu.be/59kiB3HkNeU.

29

Tipy a triky
Kdo by se neměl zúčastnit brainstormingu?
Některé osoby se pro brainstorming nehodí. Jsou to:
»» osoby s napjatými vztahy mezi sebou,
»» osoby věčně nespokojené a kritické,
»» osoby s vysokou konzervativností, zaběhnutými stereotypy či myšlenkovou fixací,
»» osoby pasivní, konfliktní či skeptické.
Ne vždy je možné se takovým osobám vyhnout (např. je to kolega v pracovním týmu).
V tom případě mu problém důkladně vysvětlete a zkuste s ním např. nějakou variantu
brainstormingu.
Obecně můžeme doporučit, abyste do brainstormingu zařadili osoby s opačnými vlastnostmi,
než uvádíme.
Co dělá facilitátor?
Facilitátor je vedoucí osobou brainstormingu. Správný facilitátor umí vést
skupinu a hlídat pravidla brainstormingu. V případě nutnosti usměrňuje
bouřlivé překřikování, připomíná téma brainstormingu, upřesňuje odpovědi
a klade takové otázky, které pomáhají v proudění dalších asociací. Jeho hlavním úkolem je
zapisovat nápady co nejpřesněji v klíčových slovech. Velikou výhodou je, pokud dokáže
nápady již při zápisu kategorizovat do podobných skupin.

Varianty brainstormingu
Existuje několik variant brainstormingu, z nichž každá se hodí pro jiné účely či jiné situace.
Sami si podle tématu, skupiny a dalších kritérií pokuste určit, jaká varianta je pro vás vhodná.
Každému vyhovuje něco jiného.

Rolebrainstorming
Metodu vyvinul Rick Griggs v 80. letech 20. století. Metoda pracuje s vytvoření rolí, do
kterých vstupujete. Hraní v rolích umožňuje lidem odbourat strach. Pravidla brainstormingu
jsou zachovaná, pouze dojde ke změně identity účastníků. Myšlenkou je fakt, že stylizace do
cizí identity pomáhá jednotlivcům distancovat se od vlastních nápadů. Metoda může také
pomoci ostýchavým lidem k tomu, aby si připadali, a dokonce aby byli užiteční, zatímco při
klasickém brainstormingu jim stud brání zapojit se.
Při této metodě můžete své nápady uvádět větami jako: „Moje postava by…“. To, za koho
budou účastníci vystupovat, je nutné zvolit na začátku sezení. Lze volit slavné osobnosti,
pohádkové či smyšlené postavy, zástupce určitého povolání apod.

Negativní brainstorming
Jedná se o techniku, kterou užijete ve fázi příprav a plánování. Díky negativnímu
brainstormingu se zvyšuje vnímavost vůči problému.
Průběh je téměř totožný s provedením klasického brainstormingu. Odlišnost spočívá
v definování problému. V negativním brainstormingu se nehledají nápady k řešení problému,
ale hledají se překážky a nevýhody, které problém přináší a obsahuje.
30

Klademe si zde především tyto otázky:
»» Co se stane, když problém nebudeme řešit?
»» Jaká jsou negativa řešení?
»» Čemu se musíme vyhnout?

Brainwriting
Jedná se o psanou variantu brainstormingu, přičemž sám brainwriting má několik podob.
Technika je vhodná i pro osoby, které nechtějí mluvit nahlas nebo chtějí zachovat své
myšlenky v anonymitě. Nejjednodušší variantou je sepsat nápady na lístečky a nechat
každého, aby si lístek vzal k sobě a dopsal k němu svůj nápad.
Další variantou je známá technika 6-3-5.
Tato technika vyžaduje důkladnější přípravu. Její název je odvozen od samotného postupu,
tedy 6 osob napíše 3 nápady během 5 minut. Kartičku pak předá dalšímu a sám dostane
kartičku se třemi nápady jiného člověka. Připíší se další tři nápady během 5 minut. Proces
se opakuje až do chvíle, kdy je kartička vyplněna.
Na konci pak máme shromážděno 108 nápadů během cca 30 minut. Takto lze postupovat
i s účastníky přes e-mail, je však nutné počítat s časově delší odezvou.

Zdroje a nástroje
Literatura
1. Creativity Tools: Develop Creative Solutions to Business Problems. MindTools.
[online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.mindtools.com/pages/main/
newMN_CT.htm#other.
2. GRAY, Dave a Sunni Brown a James Macanufo. Gamstorming. A playbook for Innovators,
Rulebreakers, and Changemakers. Sebastopol: O‘Reilly, 2010. ISBN 978-0-596-80417-6.
3. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004.

Nástroje
1.
2.
3.
4.
5.

Pro zápis, zdarma 3 „mapy“ – http://www.spiderscribe.net.
Pro vyhodnocení, pro grafy atp., zdarma 5 diagramů – http://www.gliffy.com.
Pro vyhodnocení, pro mapy atp. – http://www.mapul.com.
Pro zápis, vyhodnocení, mapy atp. – http://www.thebrain.com.
Online brainstorming (brainstorming rooms) – http://www.brainreactions.net.

Videonávod v češtině
Výběr tématu práce – http://youtu.be/59kiB3HkNeU.

K zamyšlení
»» Mluvíte rádi o svých nápadech, nebo je raději (anonymně) píšete?
»» Vyhovuje vám práce ve skupině, nebo jste spíše individualisti?
»» Už jste někdy zažili brainstorming? Jak probíhal?

31

Myšlenkové klobouky
Často se stává, že když potřebujete vyřešit určitý problém, hledáte důvody,
proč je vhodné uplatnit nový nápad. Pokud máte nápad a nejste si jím jisti, zvolíte pro
rozhodnutí klasickou tabulku, do které napíšete klady a zápory, případně použijete celou
tabulku SWOT analýzy (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby).
Edward de Bono posunul činnost myšlení o problému dál a vytvořil metodu šesti klobouků.,
která vám umožní myslet v širším spektru a oddělovat od sebe jednotlivé činnosti myšlení.
Díky této metodě budete jasněji a efektivněji myslet a jednodušeji se rozhodovat.

Klíčové pojmy
Myšlenkový klobouk

metoda / nástroj usměrňující myšlení do šesti
oblastí (fakta, city, pozitiva, negativa, kreativita a
metamyšlení).

32

Teorie
Metoda šesti myšlenkových klobouků je nástrojem, pomocí kterého si
můžete utřídit myšlenky a přemýšlet efektivněji. Metoda je připisována
Edwardu de Bonovi, který ji
popsal v knize Six thinking hats.
Když si nasadí čepici policista, dává tím
jasně najevo, že začíná odpovědně konat

Jak již víte z prvního modulu,
svoji povinnost. Podobně to je i s hasiči,
přemýšlíme různými způsoby.
vojáky, dříve se to týkalo např. chův.
Bohužel nevyužíváme každé
myšlení naplno, máme v hlavě spíše chaos než uspořádané myšlenky.
Pokud se rozhodujeme pro nějakou činnost, často si zapisujeme klady a
zápory a podle toho se rozhodujeme.
Edward de Bono se snaží pomocí metody šesti klobouků ukázat, že je
potřeba zaměřit se vždy jen na jednu věc, oddělit city od logiky, informace
od tvůrčí činnosti atp. Nepracuje pouze s klady a zápory. Rozdělil proces
myšlení na šest částí a přiřadil jim barevné klobouky.
Metoda spočívá v tom, že nasazením klobouku (imaginárně) začínáte myslet jen tak, jak
vám dovoluje klobouk. A klobouk vám dovolí myslet jen jedním určitým způsobem.
Základem je tedy šest barev, přičemž každá symbolizuje určitý druh myšlení:
»»
»»
»»
»»
»»
»»

Bílá – fakta, nestrannost.
Červená – emoce, pocity, předtuchy, intuice.
Černá – negativní stránky, kritický pohled.
Žlutá – pozitivní stránky, konstruktivní názory.
Zelená – tvořivost, nové myšlenky, nové podněty.
Modrá – odstup, organizace, „metaklobouk“ (přemýšlení o přemýšlení).

Díky této metodě se můžete odpoutat od klasického argumentačního stylu a převést jej do
stylu mapovacího. Nejdříve „načrtnete“ mapu, pak vytyčíte „trasu“.

Podívejme se podrobněji na to, co jednotlivé klobouky představují a jak lze metodu využít
v praxi.

Bílý
S bílým kloboukem buďte nestranní, objektivní, nenabízejte interpretace
a názory. Napodobte počítač. Soustřeďte se na fakta, ověřená i neověřená.
Nezapomeňte, že není jenom pravda a nepravda. Existují i informace,
které jsou pravdivé jen někdy, jen někde…

Červený
S červeným kloboukem sdělujete, jaký máte z věci pocit, soustředíte se
na emoce, kterým jindy není dáván prostor. Vězte, že pokud na sobě
máte červený klobouk, nemusíte nijak zdůvodňovat svoje tvrzení,
neospravedlňujte se. Myslete na emoce obyčejné (strach, radost) i na ty
složitější (dojem, vkus, tušení). U tohoto klobouku si dejte pozor, abyste nezačali hledat
33

pozitiva a negativa, která patří pod jiné klobouky.

Žlutý
Se žlutým kloboukem jste pozitivní a konstruktivní. Snažte se být
optimisté, pozitivně hodnotit. Odhalujte pozitivní postoje od praktického
přístupu až po sny a vize. Poskytujte konkrétní návrhy a řešení. Ukažte
jejich proveditelnost, efektivnost. Při objevení nového nápadu přichází
žlutý klobouk na řadu dříve než černý.

Černý
S černým kloboukem se stáváte kritikem. Upozorňujete na chyby,
nedostatky, omyly. Odhalujte příčiny, proč něco nemůže fungovat.
Ukazujte vady, rizika a nebezpečí. Černý klobouk nevyvolává spory.
Můžete vyzkoušet pohled do budoucnosti a odhadovat možná rizika.
Pokládejte i negativní otázky.

Zelený
Se zeleným kloboukem nastává tvůrčí myšlení. Zelená barva je symbolem
plodnosti a růstu. Pokud jej máte na hlavě, je na řadě hledání alternativ
a překonávání hranic známého a zjevného. Se zelenou můžete být
provokativní ve svých nápadech.

Modrý
Modrý klobouk symbolizuje samotné myšlení, s modrou přemýšlíte
o myšlení. Stáváte se „dirigentem orchestru“, řídíte a organizujete.
Rozhodujete, kdy se bude jaký klobouk nasazovat, jaká témata se
budou probírat, jak se bude postupovat. S modrou byste měli formulovat problémy a
vytvářet shrnutí a závěry procesu myšlení. Součástí úkolů modrého klobouku je také hlídat
dodržování pravidel a zabraňování sporům.

Možnosti použití
Metodu šesti klobouků lze využít různými způsoby. Můžete ji zkoušet individuálně i
skupinově. Individuální použití nemusí být vždy vhodné, neboť každý jedinec má určitý
druh myšlení silnější a celý proces by nemusel být vyrovnaný. Tomu může předcházet
využití metody ve skupině. V případě skupiny dochází k rovnoměrnějšímu rozložení.
Při skupinové technice můžete zvolit jednoho člena, který dostane modrý klobouk. Následně
se nabízí dvě možnosti:
»» Všichni ve skupině budou mít vždy jeden druh klobouku a budou
tak myslet v jednu chvíli stejně. Barvy se vystřídají na povel modrého klobouku. Tato metoda je vhodná např. pro větší množství lidí ve
skupině nebo také pro začátečníky, kteří potřebují podporu skupiny
naladěné do stejné barvy.
»» Každý z členů skupiny bude mít jinou barvu klobouku a barvy se budou střídat
na povel modrého klobouku. Tato metoda je nejvhodnější pro šest lidí (klobouků je
také šest), ale lze ji aplikovat i v jiném počtu účastníků.

34

»» Další možností je nezvolit si jednoho člena s modrým kloboukem, ale nechat modrý
klobouk kolovat mezi všemi členy skupiny.

Příklad
Pracovní skupina z reklamní agentury dostala za úkol vymyslet nový design
obalu na zápalky. Skupina provedla brainstorming a získala množství nápadů.
Nyní se nachází ve fázi, kdy musí vybrat vhodný nápad a dojít ke konečnému
řešení. Zvolený vedoucí skupiny dostane modrý klobouk a vyzve ostatní
k práci. Jednotlivé nápady postupně bere a pomocí metody šesti klobouků
o nich skupina přemýšlí. Nejdříve si všichni nasadí bílý klobouk a k jednomu nápadu řeknou
fakta, která o něm vědí. Následuje červený klobouk, všichni pojmenují své pocity z nápadu.
U žlutého a černého klobouku pohovoří o pozitivech a negativech. Při zeleném klobouku
hledají další alternativy nápadu, které mohou zhodnotit opět žlutým, černým a červeným
kloboukem.
Tento příklad je jednou z mnoha možností použití metody šesti myšlenkových klobouků.
Více se dozvíte v knize Edwarda de Bona, kterou najdete v knihovnách.

Tipy a triky
Zapamatujte si, že
»» můžete klobouky sundat, a dokonce nemít na hlavě žádný,
»» šest klobouků nepokrývá celé spektrum myšlení,
»» můžete myslet v rolích (když si budete hrát na myslitele, stanete se jím); nebojte
se vžít se do různých rolí a vystoupit ze své osoby (buďte např. úředník, režisér,
spisovatel apod.),
»» metoda je velmi vhodná v pokročilé fázi řešení problému, kdy již máme shromážděné nápady (např. pomocí brainstormingu) a hledáme další možnosti, hodnocení,
řešení,
»» i když jsou pravidla daná, nic vám nebrání metodu si upravit, pokud vám to bude
vyhovovat,
»» je vhodné zaznamenávat si nápady na větší papír a zapisovat si vše bez sebekritiky,
»» pokud skupina zná pravidla, můžete používat fráze typu „sundej si už ten černý
klobouk a pojď se dívat na svět žlutým kloboukem“ namísto věty „přestaň už být
tak negativní a hledej také něco pozitivního“.

Zdroje a nástroje
Literatura
1. BONO, Edward de. Šest klobouků aneb Jak myslet. Praha: Argo, 1997. ISBN
80-7203-128-7.
2. HAUSENBLAS, Ondřej. Rozmotat své myšlení aneb Šest myslitelských klobouků.
Kritické listy 6. [online]. [cit. 201-01-08]. Dostupné z: http://www.kritickemysleni.cz/
klisty.php?co=klisty6_6klobouku

35

3. Metoda šesti klobouků. Wikipedie, Otevřená encyklopedie. [online]. Poslední aktualizace
24. 11. 2013 [cit. 2013-01-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metoda_šesti_
klobouků.

Nástroje pro zápis myšlenek
1. Velmi dobře poslouží velký papír rozdělený do šesti částí vyznačených barvami klobouků.
2. Dobrým nástrojem jsou předem vytvořené papírové „kloboučky“, které si účastníci
vezmou do rukou.
3. Pokud chcete na metodě pracovat online, zkuste např. Zoho (https://www.zoho.com/
docs), kde si jednotlivá barevná pole vytvoříte.
4. Vhodným nástrojem může být také xMind (http://www.xmind.net).

K zamyšlení
»» Jak obvykle postupujete, když přemýšlíte o problému?
»» Už jste někdy přemýšleli o svém přemýšlení?
»» Vyhodnocujete své přemýšlení?

36

Myšlenkové mapy
Myšlenkové mapy jsou nástrojem, který dokáže utřídit vaše myšlení. Mnoha
lidem mapy pomohly v organizování, učení, kreativním i kritickém myšlení,
plánování i v jiných záležitostech. Mapy umožňují získat celkový přehled
o tématu a soustředit na jedno místo velké množství údajů. To vše potřebujete pro svůj
studijní, pracovní i soukromý život. Pokud začnete používat mapy pravidelně, zjistíte, že se
vám pracuje a přemýšlí lépe. Díky mapám vzniká velmi efektivní zápis myšlenek či faktů.

Klíčové pojmy
Myšlenková mapa
Lineární zápis

nástroj pro organizaci myšlenek či dat umožňující
hledat souvislosti a myslet v celku.
klasický zápis myšlenek či dat do řádků, odstavců,
tabulek, odrážek atp. neumožňující vidět rychle
souvislosti a mít přehled o celku.

37

Teorie
Pojem myšlenková mapa zavedl Tony Buzan v 60. letech 20. stoeltí. Propracoval koncept
tvorby tohoto nástroje, který se proslavil jako velmi kvalitní pomůcka pro přemýšlení.
Tony Buzan samozřejmě nebyl první, kdo začal myšlenkové mapy používat. S technikou
pracovali již mnozí před ním, i když svým způsobem. Vzpomeňme třeba Darwina, Edisona
nebo da Vinciho.
Myšlenkové mapy jsou nástroj pro zápis údajů (myšlenek, nápadů, faktů atd.).
Na rozdíl od klasických lineárních poznámek jsou však zápisy prováděny
kolem centrálního pojmu/obrázku. Myšlenkové mapy můžete používat ve
chvíli, kdy potřebujete jasněji myslet a lépe chápat problém.
Klasické poznámky a tvorba seznamů jsou spolehlivým zabijákem kreativity, škodí novým
nápadům, brání volnému proudění myšlenek. Tento klasický seznam odděluje jednu
myšlenku od druhé. Navíc nás nutí zůstat u poslední poznámky, z níž ale nepřicházejí nové
nápady. Mapy jsou naopak paprskovité, rostou do stran a jsou v souladu s tím, jak plynou
naše myšlenky.
Podívejte se na rozdíl mezi klasickými zápisky a zápisem v myšlenkové mapě:
Lineární klasické zápisky
Omezující
Zašlapávají nové nápady
Blokují kreativní myšlení

Myšlenkové mapy
Plodné
Pomáhají připojovat nové myšlenky
Poskytují nekonečné možnosti

Mapy jsou efektivní mj. díky svému tvaru a formě – mapa s liniemi, barvami, slovy a obrazy
je přirozená. Mapa napodobuje synapse. Je také podobná přírodním strukturám, např.
žilkování na listech stromu, větvení stromu, oběhové soustavě atd.
»» ukrývají klíčová slova – důležité myšlenky se špatně
hledají,
»» hůře se takové zápisy pamatují – lineární text je pro
mozek monotónní, těžko se
na něj soustředí,
»» plýtvají časem – zápis trvá
dlouhou dobu, čtení textu
trvá také déle, než je nutné
(často se myšlenka zbytečně opakuje, ale především
je v textu plno balastu),
»» nestimulují mozek – lineární zápis brání v tvorbě asociací, tedy i v možnosti plného rozvinutí kreativity
a paměti.

Klasické lineární zápisy mají několik nevýhod:

To však neznamená, že lineární zápisy jsou vždy špatné (přece jen i Tony Buzan napsal své
knihy z větší části lineárně). Je však důležité, abyste se naučili rozeznávat, kdy je potřebné
zvolit lineární zápis (články, referáty, knihy, příběhy apod.) a kdy se hodí tvořit myšlenkovou
mapu.
38

K čemu můžete myšlenkové mapy využít? Podívejte se na nejčastější možnosti:
• Získání celkového pohledu na věc

• Učení se, zapamatovávání si

• Zápis svých rychlých myšlenek

• Koncentrace

• Zápis brainstormingu

• Příprava zprávy

• Utřídění myšlenek, jejich organizace,

• Plánování diplomové, seminární či jiné

odstranění mentálního nepořádku

oborové práce

• Psaní poznámek

• Plánování schůzek

• Seznam úkolů, time management

• Plánování osobních záležitostí (svatba,

• Technika učení, příprava na státnice a
jiné zkoušky

dovolená, stěhování, stavba domu, zařizování bytu)

• Prezentování

• Příprava a vedení projektu

• Obhajoba myšlenek

• Řízení pracovního jednání

• Příprava obchodního plánu

• Přehled o domácím rozpočtu

• Kontrola plnění cílů

• Příprava na přijímací pohovor

• Databáze nápadů a myšlenek

• Řešení problémů

• Vize a smysl
Nejčastěji lidé mapy využívají pro plánování (času, projektů, úkolů apod.) a pro organizování.
Vhodné jsou i jako pomůcka pro učení (učivo máte pohromadě, strukturované a přehledné).
Pro lepší orientaci v možnosti využití myšlenkových map si nastudujte obrázky v Interaktivní
osnově.

Jak mapu vytvořit
Při tvorbě myšlenkové mapy vycházíme z metody Tonyho Buzana, která
obsahuje sedm kroků:
1. Mapu vždy začněte tvořit uprostřed na šířku
položeného čistého papíru. Neomezujte své nápady předem tím, že ústřední myšlenku umístíte do rohu. Umístěním doprostřed umožníte
volné pole pro myšlení. V případě online map
za vás tento problém vyřeší daný nástroj.
2. Ústřední myšlenku vyjádřete obrázkem. Názorné zobrazení vám pomůže využít vaši představivost. Pokud si myslíte, že neumíte kreslit,
vytvořte symbol nebo se vyjádřete písmem, ale
dejte si na tom záležet.

39

3. Používejte barvy, inspirujte tím svůj mozek. Bez barev je mapa nudná a mnohdy méně
přehledná. Nejlépe se osvědčily barevné centropeny.
4. K centrálnímu obrázku připojte nejdříve hlavní větve, k nim připojte větve druhé úrovně atd. Podpoříte tím práci svého mozku s asociacemi. Kdybyste od začátku psali všechny informace nejprve do jedné větve a potom až do další, odříznete z proudu uvažování
všechny ostatní větve a asociace nemohou probíhat volně.
5. Větve zakreslujte jako křivky, nenuďte svůj mozek! Rovné čáry působí stroze, nepřívětivě a mozek se nudí. I samotné pootočení papíru pro vepsání dalšího pojmu pomáhá
zapamatování. (Při otáčení či manipulaci s objekty stimulujete jiné receptory a mozek tak
vytváří další mentální reprezentace.)
6. Pro zvýšení účinnosti a flexibility svých myšlenkových map používejte pro každou linku jen jedno klíčové slovo nebo jednoduché slovní spojení. K jednomu slovu/pojmu se
daleko snadněji přidávají další asociace nebo informace. Naopak dlouhý text ve větvích
působí nepřehledně a brzdí myšlení.
7. Užívejte obrázky a symboly po celé ploše mapy, je to zábava. Bez obrázků mapa zůstává funkční, ale ztrácí část ze své inspirativnosti. Jak praví staré čínské přísloví, jeden
obrázek vydá za tisíc slov.

Tipy a triky

»» V průběhu kreslení budete docházet ke zjištění, že je potřeba přesouvat
různé větve a slova, zkrátka celkově měnit strukturu mapy. Je to jedině
dobře, protože to znamená, že nad problémem uvažujete a myšlení se
vyvíjí. Pokud kreslíte rukou (ne v programu) a nechce se vám mapu přepisovat, použijte nejdříve obyčejnou tužku a gumu.
»» Pokud mapu používáte k utřídění myšlenek, slova si nekroužkujte, nedávejte do obláčků, . Obláčky způsobí, že se vám mohou uzavřít volné asociace.
»» Mapy si archivujte. Budete na sebe pyšní, a navíc je budete mít v budoucnu kdykoliv k
dispozici.
»» Pokud jste v tvorbě uvízli a nevíte, jak dál, nezoufejte. Kreslení odložte na jiný čas nebo
zkuste začít kreslit novou mapu, kterou pojměte jiným způsobem. Pokud si např. plánujete týden a rozkreslíte si do hlavních větví jednotlivé dny, můžete zjistit, že vám to
tentokrát nevyhovuje. Zkuste mapu nakreslit třeba tak, že v hlavních větvích budou
nejdůležitější činnosti (např. práce, škola, domácnost, zábava a lidé, koníčky atd.).
»» Pokud se ukáže, že spolu nějaké pojmy souvisí, neváhejte si to vyznačit. Spojte je např.
čarou, šipkou, barevně označte. Hledání souvislostí v mapě vám pomáhá hlouběji nad
problémem přemýšlet.
»» Může se vám stát, že se vám některý pojem vyskytne v mapě vícekrát (např. čtyřikrát).
Všímejte si toho, mapa vám nejspíš říká, že je tento pojem důležitý.
»» Přečtěte si alespoň jednu knihu od Tonyho Buzana a kreslete, kreslete a kreslete. Jedině tak své umění zdokonalíte.

Zdroje a nástroje
Literatura
1. BUZAN, Tony. Mentální mapování. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-3.
40

2. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou
paměť, změňte svůj život. Brno: Computer Press, 2011.
3. BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy v byznysu: revoluce ve vaší práci a
podnikání. Brno: Computer Press, 2011.
4. ČINKA, Libor. Ovládněte svůj mozek. Brno: BizBooks, 2012.
5. ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004.

Nástroje
Myšlenkové mapy můžete tvořit ručně na papír nebo lze použít vybraný nástroj. Většina
nástrojů je online, je jen na vás, zda zvolíte placenou či neplacenou verzi.
Všechny možné nástroje pro myšlenkové mapy můžete najít jak jinak než v myšlenkové
mapě: http://www.mindmeister.com/139214831/mind-mapping-programs.

K zamyšlení
Pro co byste ve škole použili lineární zápisky a pro co myšlenkovou mapu?
diplomové práce,
plánování dovolené,
time managementu na týden,
shrnutí učiva jednoho předmětu?

Jak byste strukturovali svoji mapu na téma:
»»
»»
»»
»»

41

Infografiky
Velké množství informací ve světě způsobuje, že nastupuje trend vizualizace
informací. Právě infografiky jsou fenoménem, který se začíná prosazovat.
Modul vám slouží k tomu, abyste pochopili, co je infografika, naučili se ji číst
a tvořit. Jelikož si myslíme, že trend vizualizace bude pokračovat, pokládáme
za důležité vás s infografikami blíže seznámit.

Klíčové pojmy
Infografika
Graf

forma publikování informací v přehledné grafické
podobě za využití grafů, diagramů, obrázků atd.
grafická reprezentace funkce ve formě křivky,
lomené čáry nebo plochy spolu s osami v soustavě
souřadnic.

42

Teorie
Infografika je novou formou publikování informací v grafické podobě. Infografiku poznáte
většinou tak, že obsahuje množství obrázků, symbolů, grafů, čísel a
klíčová slova či věty. Forma infografiky dodává zpracovaným informacím
přehlednost, jasnost a srozumitelnost. Infografika čtenáře nejen zaujme
svoji podobou, ale poskytne
mu i podstatné informace, aniž
Obraz je více než tisíc slov.
by musel číst dlouhé články.
Množství
informací,
které
infografika zpracovává, není
stanoveno. Do infografiky můžete zachytit jen výsledek jednoho měření,
ale shrnout i obsah celé knihy. S infografikou se můžete nejčastěji setkat
na webu, také v televizi nebo offline v prezentacích. Rozšíření infografiky
vede k tomu, že vznikají i infografiky o infografikách.

Témata infografik
Infografika může pojednávat o jakémkoliv tématu. Vždy pak záleží na tvůrci, jak dané téma
umí zpracovat. Mnohdy lze nalézt infografiku, která není přehledná a čtenář se v ní ztrácí.
Také se stává, že infografika neobsahuje téměř žádné informace, je jen vizuálně přitažlivá. I
když neexistují přesná pravidla, jak má infografika vypadat, každá infografika by měla být
informativní, tedy nést v sobě informaci, kterou chce čtenáři sdělit.

Druhy infografik
Nejčastěji se můžete setkat se třemi typy infografik:
»» statická,
»» animovaná,
»» interaktivní.
43

Interaktivní infografika přináší další informace kliknutím na dílčí část infografiky. Umožňuje
čtenáři objevovat data individuálně a podle jeho potřeb. Animovaná infografika znázorňuje
příběh, vývoj (často se jedná např. o časové osy). Statická infografika nic takového neumožňuje.
Příklady interaktivní a animované infografiky:
»» http://www.lidovky.cz/ln-infografika.asp?grafika=wtc-2001&section=4
Když máte emoce, máte i příběh.
»» http://evolutionofweb.appspot.
com
»» http://www.onlineschools.org/
state-of-the-internet/soti.html

Podíváme se na to, jak si můžete vytvořit vlastní infografiku. Potřebujete k
tomu:
»» vhodný nástroj,
»» data, která chcete zpracovat,
»» nápad.
Při tvorbě infografiky začínáte prací s daty, ta jsou nejdůležitější. Celá infografika je založená
na myšlence, kterou chcete ostatním sdělit. Jak s daty pracovat?
»» Získejte data a odfiltrujte ta nezajímavá.
»» Ověřte si správnost dat a zdroje, ze kterých data pochází.
»» Ujasněte si, zda používáte aktuální data.
»» Zamyslete se, jak je chcete zpracovat.
»» Vymyslete příběh, který datům dáte. Hledání příběhů, námětů v datech se říká datová
žurnalistika.
Jakmile máte infografiku promyšlenou (věnujte tomu opravdu dost času), vyberte si nástroj, ve
kterém ji chcete zpracovat. Můžete si vybrat různé grafické softwary a nástroje, ale pokud nejste
profesionální grafik, nejspíš si s nimi nebudete vědět rady. Proto se nebojte využít různých
online nástrojů, které vám práci ulehčí.

Nástroje infografiky

Podívejte se nyní na vybrané nástroje pro tvorbu infografiky. V základech
fungují všechny následující nástroje podobně. Najdete zde různé šablony nebo
předpřipravená pole, do kterých stačí kliknout a vepsat obsah. Mnohé nástroje
nabízí vkládání připravených symbolů a obrázků, některé nástroje umožňují vložit vlastní
obrázky. Můžete měnit barevná schémata, barvy a typy písma atd. Jedinou nevýhodou je, že
většina nástrojů je v angličtině. Projděte si všechny a
vyzkoušejte si, který vám bude vyhovovat nejlépe.

Infogram
Infogram (http://infogr.am) vám po registraci nabízí
přednastavená pole, do kterých vložíte data. Ta
můžete následně různě editovat. Vybrat si také můžete
z nabízených variant grafického zpracování, přidávat
můžete různé obrázky, textová pole, videa, grafy atd.
Práce je jednoduchá a zvládne ji i začátečník.

44

Pictochart
Po přihlášení do aplikace
(http://piktochart.com)
si vyberete šablonu, tu
poté editujete a přidáváte
do ní data. Funguje
intuitivně. Nevýhodou
je, že bezplatná verze
umisťuje
do
díla
vodoznak a neposkytuje
všechny funkce.

Easelly
Také tento nástroj (http://www.easel.ly)
nabízí předdefinované šablony, které můžete
upravovat. Výhodou je, že předdefinované
grafiky lze smazat a nahradit jinými. Vybírat
můžete z různých kategorií, např. lidé,
zvířata, ikony apod.

Dipity
Pomocí tohoto nástroje (http://www.
dipity.com) můžete tvořit časové osy.
Nástroj umožňuje přepínat mezi časovou
osou a seznamem událostí. Nevýhodou
nástroje je, že ve verzi zdarma dovolí
vytvořit jen tři osy s omezeným prostorem
pro data.

Visually
Visually (http://visual.ly) je nástroj na sdílení
a případnou jednoduchou editaci infografiky.
Pro samotné prohlížení není třeba registrace, ale
pokud chcete nahrávat díla vlastní nebo editovat ty
stávající, tak již je nutné mít u služby zřízený účet.
Řada infografik pracuje jen na principu porovnávání
několika málo údajů (například hashtagů, pozice
ve Vennových diagramech apod.), které lze snadno
upravit a výsledek dále používat pro prezentování.

45

Tipy a triky
Přečtěte si, co se nám osvědčilo.
»» Nezapomínejte na kontext.
»» Zamyslete se nad tím, jaký druh infografiky je pro vaše sdělení nejlepší.
»» Dávejte dohromady jen informace, které spolu souvisí.
»» Nepřehánějte to s délkou infografiky. Čtenář by se mohl začít nudit.
»» Vybírejte si ke zpracování jen taková témata, kterým rozumíte.
»» Naučte se nejdříve zacházet s nástrojem, ve kterém chcete infografiku vytvářet.
»» Hledejte v datech příběhy, emoce. Tím posílíte fakt, že si lidé vaši infografiku rádi
přečtou.

Zdroje a nástroje
Zdroje
1. PATÁKOVÁ, Andrea. Vizualizace dat jako výukový prostředek
budoucnosti. Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2010 [cit. 201302-13]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10751/VIZUALIZACE-DATJAKO-VYUKOVY-PROSTREDEK-BUDOUCNOSTI.html.
2. RYLICH, Jan. Infografiky všude kolem nás. Ikaros [online]. 2012, roč. 16, č. 13 [cit. 201302-13]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/7794.
3. Infografiky – Všechny infografiky na jednom místě. [online]. [cit. 2013-02-20] Dostupné z:
http://www.infografiky.cz/.
4. DOČEKAL, Daniel. Infografika. [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://pinterest.
com/medvidekpu/infografika.
5. Welcome to the Visual.ly Learn Center. [online]. [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://
visual.ly/learn.

K zamyšlení

»» Už jste někdy našli infografiku ke svému oboru?
»» Vyznáte se dobře v infografikách?
»» K čemu všemu mohou infografiky sloužit?

46

Vizuální myšlení
V dnešním světě, kde informací neubývá, ale rychle přibývá, je možným
východiskem ze zahlcení informace vizualizovat. Jsme součástí vizuální
kultury, postavené na obrazech, obrázcích, fotografiích, grafech, schématech
a infografikách. Je to z toho důvodu, že lidé nechtějí tolik číst, nemají na to čas
ani chuť. Smyslem vizualizace je předat čtenáři podstatné informace názorně,
jasně, přehledně a rychle.

Klíčové pojmy
Vizuální myšlení
Vizualizace informací

komunikace informací pomocí obrazné, grafické
podoby.
proces vizuální interpretace a ztvárnění informací
do grafické podoby.

47

Teorie
Za vizualizaci můžeme považovat proces převádění údajů a
jejich vztahů do vizuálního zobrazení. Nejčastějšími prostředky
vizualizace jsou např. grafy, diagramy, schémata, mapy,
symboly, animace, trojrozměrné objekty atd. V tomto modulu
se zaměříme na vizuální myšlení. Budeme vycházet zejména
z knihy Nápady na ubrousku od Dana Roama.
Řešení problémů či prezentace informací pomocí obrázků nemá
nic společného s uměleckým cítěním. Proto nemá smysl říkat:
„Nejsem vizuální typ“ nebo „Já neumím malovat“. Vizuální typ
jsme všichni.
Pokud umíte nakreslit čtvereček, kolečko či šipku, můžete bez obav používat
vizualizace k řešení problémů nebo k prezentaci informací.
Lidé vyžadují informace, ale nechtějí být informacemi přehlceni. Preferují názorné obrazy
před dlouhým textem. Pro rozvinutí vizuálního myšlení je třeba věnovat se rozvoji několika
dílčích schopností pomocí očí, vnitřního zraku, rukou, pera, papíru či tabule. Jedná se o tyto
schopnosti:
»» hledání nápadů,
»» rozvíjení nápadů,
»» předávání nápadů.

V tomto modulu se nebudeme zabývat složitými obrázky, nebudete tvořit komplikované
grafické prezentace. Ukážeme si, jak můžeme informace jednoduše vizualizovat, jak lze řešit
problémy s využitím obrázků.
Pomocí obrázků můžete řešit téměř všechny situace, jednoduché i
složité myšlenky. Jsou použitelné ve všech oborech.
Problémy můžeme rozdělit do
šesti skupin:

Mám dobrých sluhů šestero,
díky nim já hodně znám.
Jmenují se Co, Proč, Kdo
a Jak a Kdy a Kam.
Rudyard Kipling

»» kdo/co – problémy s
věcmi, lidmi, rolemi,
»» kolik – problémy spojené s měřením a počítáním,
»» kdy – souvislosti s plánováním a časováním,
»» kde – otázky směřování a hledání, co kam zapadá,
»» jak – vyjadřování vzájemných vlivů,
»» proč – problémy související s pohledem na celek věci.

Vyřešit problémy vám může pomoci vyřešit technika 6 otázek.
Podívejte se nyní na příklad z praxe. Dáma jedné nejmenované firmy řešila, jak této firmě
zajistit lepší publicitu. Najala si konzultační agenturu, která vypracovala podrobný průzkum
a zpracovala jej na asi sto stranách. Výzkum byl opravdu kvalitní, bohužel dámě nepřinášel
žádnou pomoc. Sama se v množství informací ztrácela a nevěděla, jak problém vyřešit.
48

Pomohly až otázky (6O) a vizualizace, díky čemuž vznikl jeden papír, který shrnoval vše,
co bylo potřeba. Po prezentaci byl graf odborníkům firmy srozumitelný a usnadnil další
práci. Vlevo tedy můžete vidět ukázku stohu papírů, vpravo výsledný produkt na jednom
papíru.

Věřte, že:
»» lidé se rádi dívají na obrázky (např. v prezentacích jsou spontánní obrázky poutavější, více zaujmou; zároveň je lepší, pokud jsou přímo kresleny krok za krokem),
»» ručně kreslené obrázky se rychle načrtnou a snadno se mění (kreslení je proces pokus-omyl, málokdy je konečný výsledek shodný s prvním nápadem, což je důkaz
tvůrčí práce s vašimi myšlenkami),
»» s počítačem můžete snadno nakreslit nesprávné obrázky (existují nástroje, které
vám umožní udělat např. výtečné grafy, ale při procesu řešení problému málokdy
víte, který graf je ten pravý).
Z pohledu vizuálního myšlení existují tři typy lidí: první se nemohou dočkat,
až začnou kreslit, druzí raději dokreslují k tomu, co nakreslili jiní, a třetí nad
tím přemýšlejí a případně pak všechno překreslí.
První skupina (černá fixa) jsou lidé, kteří vezmou fixu a začnou na prázdný papír hned kreslit
své nápady. Do nápadu se nadchnou a věří mu. Druhá skupina (žlutá fixa) jsou zvýrazňovači,
jsou to ti, kteří dokáží dobře najít to nejzajímavější v již nakresleném.
Sledují jiné lidi u tabule a po chvíli přináší své nápady (většinou více
pomocí slov, ale obrazy kreslit
Bez ohledu na to, jak si kdo ve vizuálním
umí, i když si to sami nemyslí).
myšlení věří a jakou barvu tužky preferuje,
Třetí skupina (červená fixa) má
dobré schopnosti vizuálního myšlení má
ke kreslení ze začátku nejmenší
každý a každý je může snadno zdokonalovat.
důvěru. Pokud je někdo přiměje
Dan Roam
k vyjádření, dokáží se o své
nápady výborně podělit. Jdou
do hloubky a umí udělat jasno v tom, co nakreslila černá a žlutá fixa.

49

Vyzkoušejte si, zda dokážete nakreslit základní obrázky – čáru, šipku, čtvereček, trojúhelník,
smajlík atd. Zkuste si tyto tvary nakreslit:

Pokud základní tvary zvládnete, dokážete nakreslit i složitější obrázky.

Vizuální myšlení můžeme vnímat i v jeho procesu. Jedná se o čtyři fáze: dívám se, vidím,
představím si a ukazuji. Názorně to můžete vidět na obrázcích.

»» Dívám se – sběr informací z okolí, vytváření prvotního obrazu. Můžete si
klást otázky jako „Co je tam? Kolik tam
toho je? Co tam není? Jaké limity má
moje zorné pole?“.
»» Vidím <6><6> – vizuální vstupy, kde se
oči dostanou vědomě do aktivnější role,
sbírají se ty podněty, které stojí za podrobnější prohlídku. „Vidět“ můžeme chápat jako
„vybírat a třídit“. Můžete si klást otázky jako „Vím, co vidím? Viděl jsem to už někdy? Je
mezi tím něco výraznějšího?“.
»» Představím si – vidění něčeho, co ve skutečnosti (ještě) není. Můžete si klást otázky
jako „Kde jsem to už viděl? Mohu si vytvořit nějaké analogie s dřívějším viděním? Mohu
to uspořádat tak, aby to dávalo smysl?“.

50

»» Ukazuji – předvádění ostatním, shrnutí toho, co jste viděli. „Ukázat“ můžeme chápat
jako „všechno objasnit“. Klademe si otázky jako „Které představené či vzniklé obrazy
jsou nejdůležitější? Jak nejlépe zachytím své myšlenky?“.

Model SQVID

Model SQVID pomáhá rozvíjet
vizuální myšlení. Jedná se
o zkratku pěti slov symbolizujících
pět otázek, kterými se ptáme a již
nám pomáhají dívat se na problém
různými pohledy.
Zkratka SQVID skrývá cizojazyčné
termíny (simple quality, vision,
individual, delta), ke kterým
jsou přiřazeny jejich protilehlé
významy:
»» jednoduchý x rozpracovaný,
»» kvalita x kvantita,
»» vize x provedení,
»» jednotlivost x srovnání
s více,
»» změna x status quo.
Více se k modelu dozvíte
v doplňujícím materiálu.
S tímto modelem můžete
vytvořit celkem deset možných
vizualizací na pěti pólech. Na
příkladu vidíte, jak lze někomu
vysvětlit, co je to jablko, jak
vzniká, k čemu slouží atd.
Pokud tápete v tom, jaký obrázek
použít, můžete se inspirovat
přehledem na obrázku Vidíme/
Ukazujeme.
Vyzkoušejte si to na příkladu.
Vezměte
si
jakýkoliv
beletristický text a zkuste jej
vizualizovat. Udělejte to právě
teď a dívejte se na příklady
v tomto materiálu. Následně
můžete
vizualizovat
část
odborné knihy (např. kapitoly),
které rozumíte.
51

Vizualizace beletristického textu

Vizualizace odborného textu

Pokud stále tápete, podívejte se, jak lze jednoduše vytvořit graf kreslený rukou. Takový graf je ihned
poutavější a zaujme.
Nebo se podívejte na příklad toho, jak pedagog Lukáš Bajer vyučuje téma David a Goliáš.

Tipy a triky
Vizuální myšlení si můžete procvičovat každý den. Můžete začít od jednoduchých forem:
představovat si svůj pokoj či cestu do školy/do práce se zavřenýma očima. Postupovat
můžete ke složitějším cvičením, např. představovat si svůj vysněný pokoj, vysněný
projekt, výsledné řešení aktuálního problému atd.
Určitě můžeme doporučit knihu Charlese Phillipse Vizuální myšlení (Grada, 2012). Najdete zde mnoho
různých cvičení na podporu vizuálního myšlení.
K procvičení velmi dobře slouží skládání tangramů. Tangram je hra, ve které dostanete několik dílů,
které k sobě musíte složit tak, aby vytvořily předepsaný obrazec. Tangram si můžete koupit, případně
vyrobit z papíru či zahrát online.

52

Pokud k modelu SQVID zahrnete i 6O (6 otázek), dostanete nepřeberný počet možností.
Opět se můžete podívat na příklad v tabulce.

53

Zdroje
Literatura
1. BAJER, Lukáš. Jak jsem učil pověsti aneb kreslení jednoduchých obrázků v praxi. Metodický portál RVP [online]. 26. 11. 2010 [cit. 2013-28-02]. Dostupné z: http://lukasbajer.blogy.rvp.cz/2010/11/26/jak-jsem-ucil-povesti-aneb-kresleni-jednoduchych-obrazku-v-praxi/
2. PATÁKOVÁ, Andrea. Vizualizace dat jako výukový prostředek budoucnosti. Metodický
portál RVP [online] 08. 02. 2010 [cit. 2013-28-02]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10751/VIZUALIZACE-DAT-JAKO-VYUKOVY-PROSTREDEK-BUDOUCNOSTI.html
3. ROAM, Dan. Bla bla bla. Co dělat, když slova nestačí. Brno: BizBooks, 2012.
4. ROAM, Dan. Nápady na ubrousku. Řešte problémy a prezentujte myšlenky pomocí obrázků. Brno: Jan Melvil Publishing, 2008.

Nástroje
Creately - http://creately.com – umožňuje vytvářet různé grafy, diagramy atd.
Seznam dalších nástrojů pro vizualizaci najdete na adrese http://www.visualcomplexity.com.

K zamyšlení

»» Jak byste vizualizovali látku jednoho předmětu/obsah jedné knihy/prožitek svého dne?
»» Už jste se někdy setkali s prezentací složenou výhradně z obrázků?
»» Jak byste využili modely z knihy Nápady na ubrousku?

Aktivní čtení
Denně přečteme velké množství textu: noviny či online zpravodajství,
časopisy, e-maily, pracovní či školní dokumenty, knihy, cedule, reklamy atd.
Čtení je tedy velmi důležitou kompetencí v našem životě. Pokud tento proces
vylepšíme, tedy naučíme se číst efektivně, budeme umět s textem pracovat
aktivněji a získáme pro svůj život důležité informace.

Klíčové pojmy
Čtení
Aktivní čtení
Efektivní čtení

proces získávání informací z textu. Podmínkou je
umění rozpoznat znaky a jazyk textu.
proces, při kterém čtenář s textem pracuje, pokládá
otázky, zapisuje si poznámky, využívá různé
techniky kritického myšlení apod.
nadřazený pojem zahrnující další typy čtení.

55

Teorie
Čtení má dlouhou historii. V nejstarších dobách se texty předčítaly, často jako součást
různých rituálů, např. pohřebních. Se vznikem posvátných textů se ke čtení připojily i
pohyby těla. Postupně však začalo převažovat „tiché“ čtení, vznikaly např. návody, které
určovaly, kdy se má číst nahlas a kdy potichu. Tiché čtení bylo považováno za „rozhovor
beze svědků“ či za „snění s otevřenýma očima“. Také se začal prosazovat i estetický význam
čtení. Dnešní doba nám dává zcela jiné možnosti. Textů ke čtení máme mnoho a jsou všude
(knihy, internet, plakáty, pracovní texty atd.). Je potřeba umět si s množstvím textů poradit
a naučit se číst aktivně, ke čtení přistupovat kriticky a znát různé metody čtení.
Proč čtení?
»» Čtení je základním prostředkem k získávání informací.
»» Čtení je nástrojem přemýšlení a učení.
»» Proces čtení a odezva na čtení jsou cestou ke kritické analýze textu.
»» Existuje přímé spojení mezi čtením a psaním, jejich propojením se zlepšuje naše učení.
Objasněme si několik pojmů týkajících se
čtení, s nimiž se setkáme, pokud se budete
zajímat o různé metody efektivního čtení.

Efektivní čtení – tento pojem nelze jednoduše
definovat, různí autoři používají různé
definice. Někteří autoři tento pojem používají
jako synonymum pro rychlé čtení. Většina
autorů se však shodne na tom, že efektivní
čtení je proces, při kterém čtenář využívá
efektivní, tedy správný čtecí postup. My
pojem považujeme za nadřazený termín,
zahrnující všechny další typy čtení.
Aktivní čtení - dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš
nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které v textu rychle nalézají odpovědi.
Nadšeně souhlasí, nebo se přou, pokud se s autorem názorově
rozchází. Když odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají
podívat po jiné knize.
Špatný čtenář (aplikující pasivní čtení) se příliš nesoustředí.
Čeká, že text se stane zajímavějším a že v něm časem objeví něco
důležitého. Duševní síly takového čtenáře nejsou naplno využity,
míra motivace je nízká a užitek z celé práce je menší než vynaložené
úsilí. Vyvarujte se tohoto způsobu čtení, je velmi náročný na čas,
navíc demotivující.
Rychlé čtení – technika, při které čtenář čte vyšší rychlostí, než je
průměr, aniž by došlo ke snížení porozumění.
Kritické čtení – čtení, při kterém dochází k aplikování metod
kritického myšlení (např. I.N.S.E.R.T., Čtení s předvídáním apod.).
Špatné čtení je způsobeno několika faktory, především jsou to
zlozvyky, které u nás přetrvávají z dob, kdy jsme se učili číst v
raném dětství.

56

Kreativní práce s informacemi

Kreativní práce s informacemi

Recommandé

Recommandé

Contenu connexe

Tendances

Tendances (20)

En vedette

En vedette (11)

Similaire à Kreativní práce s informacemi

Similaire à Kreativní práce s informacemi (20)

Plus de CEINVE

Plus de CEINVE (20)

Kreativní práce s informacemi