1. NARATIVNÍ KONSTRUKCE IDENTITY
ART, NARRATIVE AND
HUMAN NATURE
David Novitz, The Boundaries of Art.
Temple University Press, Philadelphia
1992
1
2. Hranice jež rozlišují
vysoké umění od nízkého
špatné umění od dobrého
umění od života či reality
nejsou nezávislé na sociálních otázkách, zájmech,
aspiracích a hodnotách jež jsou součástí našich
každodenních životů
pro tyto rozdíly neexistuje žádný metafyzický základ
2
3. destabilizovat hranice mezi uměním a životem
subverze domněnky, že umění zaujímá
specifickou samostatnou doménu
pomocí prokázání, že
jazyk umění je jasně a doslovně aplikován na
neumělecké fenomény každodenní reality
3
4. Naše sebepojetí / sebe(re)prezentace
• Máme obrazy, fotky, vizuální představy sebe
sama,
máme také narativy a příběhy k tomu, abychom
utvářeli a naplňovali smysl sebe sama
Jazyk umění vstupuje do oblasti politických podvodů
Aplikujeme lingvistické obraty jež se vztahují k nám na
umění (umělecké dílo je „upřímné“, „odvážné“, „citlivé“;
„milujeme“, „nenávidíme“, „neschvalujeme“ umělecké
dílo)
4
5. • -> umění je napojené na sebepojetí, vlastní
individuální identitu, úžeji, než bychom zprvu
předpokládali.
• -> umění hrají v našem životě politickou a
dokonce až subverzivní roli
-> literární a vizuální umění někdy ovlivňují naše
vnímání sebe sama (a tím i pojetí lidské
přirozenosti)
-> naše individuální identity a osobnostní ideály
jsou konstruované podobně jako umělecká díla
5
6. • vizuální vnímání sebe sama
– dosažení „objektivní pravdy“ o sobě sama pomocí introspekce je
nemožné
– it is only in specific contexts, and only if they are used toward a
certain communicative end, that pictures or visual images tell us
anything specific
• příběhy o sobě samém
– uspořádávání hrubých údajů do podoby narativu tak, aby vůbec dávaly
smysl /ač nonfikční, je produktem imaginace / dramatizace
– how we view and think of ourselves strongly influences our behavior
• agent regret
– minulé, nesignifikantní akce vzbuzující neustálé výčitky
– nezapadají do ideálního příběhu, do pojetí sebe sama
6
7. the nature and politics of narrative
identity
How we see ourselves affects what we regard as important,
and this, in turn,
must affect hot we behave toward others.
I simply cannot afford, for reasons of my own well-being and
safety, to allow you to think of yourself as ruthless, devious,
and violent, as powerless or deprived relative to myself, or as
belonging to a race, religion, or civilization superior to my
own.
If you do think of yourself in any of these ways, and if i am
sufficiently perturbed by this, I will attempt to subvert your
self-image and to replace it with an identity more conducive
both to my interests and to what I perceive as the interests of
the society as a whole. (s. 97)
7
8. • makroskopická úroveň – stát – regulace vývoje sebevnímání:
instituce jako školy, církev, média
• co je přirozené, normální, žádoucí – záleží (sociální hodnoty a
normy, akceptovatelnost; nikoli holá fakta)
obousměrný proces /dvousečný meč:
it is not just that we can change one another‘s ideas about
what is natural in human behavior, but that in changing these
ideas we can change our behavior
8
9. > narativ se stává legitimní ve společnosti, jež je
ochotná jej akceptovat
-> což se děje s narativy, které se jeví jako pravdivé
je to často právě sociální akceptovatelnost
daného narativu (nikoli jeho pravdivost), jež
determinuje co považujeme za přirozené,
cenné nebo excelentní
9
10. PERSONHOOD AND ARTHOOD: A CONCLUSION
narrative identity vs. work of art
• velmi vysoká podobnost mezi našimi individuálním identitami /jak
je získáváme, kultivujeme a legitimizujeme/ a uměleckými díly /jak
je produkujeme, kritizujeme a zajišťujeme jim bezpečné přijetí/
• obé
– nejsou objeveny, ale vytvořeny (not discovered, but invented)
– ne vždy se těší přijetí a přízni v komunitě, v níž byly vytvořeny
– > zpochybňují individuální nebo skupinové zájmy /ať již uvnitř
uměleckého světa nebo uvnitřspolečnosti)
• produkce kulturních objektů
• v obou případech ohledáváme škálu lidských hodnot způsobem,
jenž pokouší, škádlí a doplňuje naše morální a estetické
porozumění
10