Otevřený přístup v programu Horizont 2020 (Open Acces in Horizon 2020)
1. Otevřený přístup v programu
Horizont 2020
Mgr. Daniela Tkačíková
Ústřední knihovna
VŠB-Technická univerzita Ostrava
Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)
2. Obsah
Proč otevřený přístup?
Politiky a povinnosti otevřeného přístupu
Evropská komise a otevřený přístup
Evropská komise: grantová agentura
Projekty OpenAIRE, FOSTER a PASTEUR4OA…
Horizont 2020: Povinnost otevřeného přístupu
k vědeckým publikacím
Horizont 2020: Povinnost otevřeného přístupu
k výzkumným datům
3. Proč otevřený přístup?
Protože to nejspíš brzy bude STANDARD vědecké
Hlavní vlivy:
Současné informační a komunikační technologie
Politiky otevřeného přístupu
poskytovatelů finanční podpory na výzkum
mezinárodní politiky otevřeného přístupu
národní politiky otevřeného přístupu
institucionální politiky a povinnosti
otevřeného přístupu
vydavatelské politiky otevřeného přístupu
Postoj autorů a jejich institucí
komunikace…
4. Politiky a povinnosti otevřeného
přístupu
Politiky otevřeného přístupu, zvláště ty, jež zahrnují povinnost
otevřeného přístupu, zajišťují organizacím financujícím výzkum,
že jsou výsledky jimi financovaného výzkumu volně dostupné
pro všechny, kdo je v daném okamžiku potřebují (ale nejen to,
viz např. služby OpenAIRE).
Požadavky na otevřený přístup v souvislosti s financováním výzkumu
z veřejných zdrojů neznamenají povinnost výsledky publikovat.
Rozhodnutí o tom, zda budou výsledky výzkumu publikovány, je plně na
straně řešitelů financovaných projektů.
Otevřený přístup je vyžadován jen tehdy, pokud je
publikování zvoleno jako prostředek k šíření
výsledků výzkumu!
http://knihovna.vsb.cz/open-access/politiky-oa.htm
5. Evropská komise a otevřený přístup
tvůrce politiky: navrhuje legislativu
grantová agentura: 7.RP a H2020
budovatel kapacit: podpora politik OA
i projektů (infrastruktura): OpenAIRE,
PASTEUR4OA a FOSTER aj.
Tři klíčové dokumenty (17. 7. 2012):
SDĚLENÍ: Posílené partnerství Evropského výzkumného
prostoru pro excelenci a růst
SDĚLENÍ: Cesta za lepším přístupem k vědeckým
informacím: Jak zvýšit přínosy veřejných investic do výzkumu
DOPORUČENÍ: 2012/417/EU: Doporučení Komise ze dne
17.července 2012 o přístupu k vědeckým informacím a jejich
uchovávání
http://ec.europa.eu/research/press/2004/pr1506en.cfm
8. Evropská komise: grantová agentura
Otevřený přístup v Evropském výzkumném prostoru
http://knihovna.vsb.cz/open-access/oa-eu.htm
OpenAIRE, OpenAIREPlus, OpenAIRE2020 a H2020
http://knihovna.vsb.cz/openaire/index.htm
10. PASTEUR4OA
Open Access Policy Alignment Strategies for European
Union Research
http://www.pasteur4oa.eu/
FOSTER
Facilitate Open Science Training for European Research,
http://www.fosteropenscience.eu/
13. Povinnost otevřeného přístupu
k vědeckým publikacím
OTÁZKY
KTERÉ publikace otevřeně zpřístupnit
JAK zajistit otevřený přístup k publikacím
JAK na autorská práva (Copyright) a licence
CO uložit do repozitáře
KDY uložit publikace do repozitáře
KDY otevřít přístup k publikacím v repozitáři
CO jsou bibliografická metadata
KAM uložit publikace
A ODPOVĚDI…
14. Guidelines on Open Access to Scientific Publications and Research Data in Horizon 2020
http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-pilot-guide_
en.pdf
15. KTERÉ publikace otevřeně
zpřístupnit
Pravidla programu H2020 předpokládají prioritně otevřené
zpřístupňování recenzovaných vědeckých článků.
Příjemci grantů jsou však vyzýváni k tomu, aby otevřeně
zpřístupňovali i jiné typy publikací, ať už recenzovaných nebo
nerecenzovaných, které souvisí s projektovými výsledky,
např. knihy (monografie), sborníky z konferencí, ale také tzv.
šedou literaturu, například zprávy, prezentace, postery...
Pod pojmem šedá literatura se rozumí různé typy dokumentů
produkovaných na všech úrovních vládních, akademických,
obchodních a průmyslových institucí jak v elektronické, tak
v tištěné podobě, které neprošly standardním vydavatelským
procesem či nejsou distribuovány do standardní prodejní
sítě, tj. vznikají v institucích, jejichž hlavní činností není
vydavatelská činnost.
16. JAK zajistit otevřený přístup
k publikacím (1)
Zlatou cestou: publikování v odborných recenzovaných
časopisech s okamžitým otevřeným přístupem,
tj. v otevřených nebo hybridních časopisech.
„Zlatý otevřený přístup“ znamená, že vydavatel, který vytváří konečnou
publikovanou formu článku (tj. obvykle PDF), dá tuto konečnou verzi volně
k dispozici.
V tomto případě je nezbytné počítat s poplatky, které zpravidla vyžadují za
publikování v režimu otevřeného přístupu vydavatelé časopisů. Tyto poplatky jsou
nazývány article processing charges (APCs). V H2020 jsou v době řešení projektu
APCs uznatelnými náklady.
Hybridní časopisy jsou primárně dostupné na základě předplatného, tzn. že jejich
vydavatelé získávají finanční prostředky z předplatného, současně však nabízejí
autorům možnost zaplatit za otevřený přístup ke svému článku čtenářům i mimo
okruh předplatitelů.
17. JAK zajistit otevřený přístup
k publikacím (2)
Zelenou cestou: článek je publikován tradičním způsobem
v časopise přístupném na základě předplatného a autor uloží
postprint (též accepted version) do repozitáře v souladu
s podmínkami vydavatele a/nebo politikou poskytovatele finanční
dotace na výzkum.
„Zelený otevřený přístup“ znamená, že vydavatel uzamkne konečnou zveřejněnou
verzi článku za „paywall“, ale autor podnikne kroky, jimiž zajistí, že je článek volně
dostupný někde jinde (např. v repozitáři autorovy instituce).
V případě zelené cesty otevřeného přístupu je nutné počítat s tím, že vydavatelé
často požadují dodržení doby, po kterou nesmí být článek uložený do repozitáře
otevřeně přístupný (tzv. embargo period).
Odeslání rukopisu vydavateli časopisu musí proto předcházet zjištění pozice
vydavatele vůči zelené cestě otevřeného přístupu, nejlépe prostudováním aktuálních
podmínek přímo na webu vydavatele/na webu časopisu, případně prověřením
informací na SHERPA-RoMEO.
18. JAK na autorská práva (Copyright) a
licence
Otevřený přístup k vědeckým informacím vyžaduje, aby autoři vyjednali
předem s vydavateli převedení pouze takových práv, jež jsou nezbytná
pro publikování, a to prostřednictvím dodatků k autorským smlouvám,
jimiž je vydavateli poskytnuta licence ke zveřejnění.
Předmětem licenční smlouvy je výkon majetkových práv
autorských. Tato práva se licenční smlouvou nepřevádějí, ale
jejím uzavřením získává nabyvatel licence právo dílo
sjednaným způsobem užít.
Evropská komise nabádá autory, aby si ve všech případech ponechali
svoje autorská práva a poskytli vydavatelům pouze potřebnou licenci,
nejlépe takové typy licencí, které plně vyhoví požadavkům na otevřený
přístup, a to veřejné licence Creative Commons, nejlépe licence CC-BY
(viz např. CC BY 4.0, Uveďte autora 4.0 Mezinárodní) nebo CC-0.
19. CO uložit do repozitáře
Příjemci grantů jsou povinni uložit do repozitáře:
strojově čitelnou elektronickou kopii publikované verze
včetně všech úprav z recenzního řízení, připravené pro
vydání se stylistickými úpravami a formátováním
vydavatele (obvykle dokument ve formátu PDF) nebo
konečnou verzi recenzovaného autorského rukopisu
přijatého k publikování v časopise včetně všech úprav
z recenzního řízení, dosud nezformátovanou vydavatelem
(zvanou též postprint).
NEZAPOMEŇTE: Všichni příjemci finančních prostředků H2020 musí zajistit
otevřený přístup (bezplatný on-line přístup pro všechny uživatele)
k recenzovaným publikacím také jejich uložením do repozitáře, tzn. i tehdy, byl-li
článek publikován v otevřeném (příp. hybridním) časopise jako otevřeně
přístupný.
20. KDY uložit publikace do repozitáře
K uložení článku do repozitáře musí dojít,
jakmile je to možné, avšak nejpozději po jeho
uveřejnění, a to i tehdy, byl-li článek publikován
v časopise jako otevřeně přístupný.
Příjemci grantů musí navíc vyvinout úsilí k uložení
výzkumných dat potřebných k ověření výsledků
obsažených v uložené vědecké publikaci, ideálně
do repozitáře určeného pro ukládání výzkumných
dat.
Toto však není stanoveno jako povinnost!
21. KDY otevřít přístup
k publikacím v repozitáři
Po uložení publikace, a pokud možno i souvisejících
výzkumných dat určených k ověření výsledků
prezentovaných v publikaci, musí příjemci grantů
zajistit otevřený přístup k dané publikaci
prostřednictvím zvoleného repozitáře, buď
okamžitě (byl-li článek publikován zlatou cestou
otevřeného přístupu), nebo
po uplynutí případné doby embarga na
otevřený přístup (v případě publikování zelenou
cestou otevřeného přístupu).
22. KAM uložit publikace
do institucionálního repozitáře, viz např. DSpace VŠB-TUO
do předmětového (oborového) repozitáře (arXiv, Europe
PubMed Central apod.)
do Zenodo
V případě, že příjemce dotace-autor neví, kam OpenAIRE
by měl publikaci uložit, může využít službu
poskytovanou portálem OpenAIRE.
23. Otevřený přístup
k bibliografickým metadatům
Příjemci grantů musí rovněž prostřednictvím repozitáře zajistit otevřený
přístup k bibliografickým metadatům, která slouží k identifikaci
publikace.
Metadata je nutné zpřístupnit bezprostředně po uložení publikace do
repozitáře.
Poznámka: Zpřístupnění metadat nemá souvislost s embargem
vydavatele na otevřený přístup k plnému textu.
24. OpenAIRE Guidelines
Bibliografická metadata (standardním formátem bibliografických
metadat je zde Dublin Core) jsou nezbytná pro účely sklízení metadat
systémem OpenAIRE (případně dalšími systémy) za účelem sledování
a vyhodnocování plnění povinnosti otevřeného přístupu v projektech a
dopadu otevřeného přístupu.
Repozitář, který umožní autorům recenzovaných časopiseckých článků
(příp. dalších typů publikací) splnit povinnosti stanovené pro H2020,
musí být přizpůsoben OpenAIRE, aby bylo možné potřebné informace
sklízet.
Repozitář by tedy měl vyhovovat pravidlům OpenAIRE. Po
implementaci pravidel je nezbytné repozitář validovat.
25. OpenAIRE Guidelines
Vybrané informace z OpenAIRE Literature Guidelines
vztahující se k výše uvedeným povinným bibliografickým
metadatům (včetně příkladů):
identifikace projektu: Metadata Field Project Identifier
datum ukončení embarga na otevřený přístup: Metadata
Field Embargo End Date
persistentní identifikátory: Metadata Field Resource
Identifier
Podrobné informace k bibliografickým metadatům pro správce
repozitářů pro publikace: OpenAIRE Guidelines: For Literature
repositories, viz též prezentace k OpenAIRE Guidelines.
26. Persistentní identifikátor
Persistentní identifikátor slouží k propojení agregátorem
(v tomto případě: OpenAIRE) pro určitý účel nasklízených
metadat a zdrojem těchto metadat (repozitářem).
Příklady persistentních identifikátorů:
Archival Research Key (ARK),
Persistent URL (PURL),
Uniform Resource Name (URN),
Handle System,
Digital Object Identifier (DOI).
Repozitáře využívají různé trvalé identifikátory, a to i tehdy, jsou-li
postaveny na stejném software. Např. v institucionálním repozitáři
GoeScholar (Publikationenserver der Georg-August-Universität Göttingen),
který stejně jako DSpace VŠB-TUO využívá software DSpace, je
identifikátor handle nahrazen persistentním URL (PURL), viz
http://resolver.sub.uni-goettingen.de/purl?gs-1/9769.
29. Otevřený přístup
k výzkumným datům
Pilotní projekt pro vybrané oblasti výzkumu; vztahuje se
na dva typy dat:
data, včetně příslušných metadat, potřebná k ověření výsledků
prezentovaných ve vědeckých publikacích;
jiná data, včetně souvisejících metadat, jak je uvedeno
v příslušném dokumentu, tzv. Data Management Plan (DMP),
v němž jsou popsány plány pro vytvářená data, nakládání s nimi,
jejich uchovávání po dobu trvání a po skončení projektu.
Otevřený přístup k výzkumným datům je zajištěn tím, že příjemci
grantů uloží svá výzkumná data do repozitářů určených pro
ukládání výzkumných dat a přijmou opatření k tomu, aby třetím
stranám bylo v maximální možné míře umožněno tato data bezplatně
využívat, šířit, vytěžovat, reprodukovat a mít k nim přístup.
31. Povinnost otevřeného přístupu
k vědeckým publikacím a datům
https://www.iprhelpdesk.eu/sites/default/files/newsdocuments/Open_Access_in_H2020_0.pdf