Jak si zrychlit prostředí pro vývoj Symfony aplikací na devu (lokálu) a aplikace samotné, bez větších zásahů do systému?

1. Optimalizace Symfony na devu
@VasekPurchart

2. Možnosti optimalizace
• hardware
• OS
• další technologie
• nastavení prostředí
• nastavení aplikace
Optimalizovat je možné na různých úrovních, na seznamu jsou vypsané od největšího zásahu do
stávajícího prostředí po nejmenší. V této prezentaci se chci zabývat především posledními dvěma
body, právě díky jejich minimálnímu zásahu a tudíž větší dostupnosti a omezenému riziku dalších
komplikací.

3. Nejnovější verze PHP
( source: http://talks.php.net/velocity15#/drupalbench )
Základní optimalizací je používání nejnovějších verzí PHP. Nové PHP postupně přinášejí zrychlení
aplikací, které je prakticky „zadarmo“, největší zrychlení, co se týče real-world aplikací napsaných
v Symfony nás čeká v podobě PHP 7. Zde je srovnání na základě Drupalu 8, který na Symfony běží
a je tak blíže realitě než prosté syntetické benchmarky. ( source: http://talks.php.net/velocity15#/drupalbench )

4. (https://3v4l.org/GWVhT)
Je samozřejmě možné používat lokálně jinou verzi, než na které poběží projekt v produkci. Nebo
používat jinou verzi (PHP 7 nebo HHVM) například jen pro spouštění testů. Já osobně toto
nedělám, protože jsem již několikrát narazil na poměrně zákeřné bugy, které se pak projevily jen
na produkci, nebo naopak. Snažím se mít tedy identickou verzi jako je na serveru.

5. Xdebug
Jedny z nejdramatičtějších zpomalení může způsobit zapnutá Xdebug extension. V posledních
verzích například sám composer přidal varování, které se zobrazuje při každém jeho spuštění.

6. php -dzend_extension=xdebug.so bin/phpunit
Zkontrolujte si tedy, že je Xdebug vypnutý jak při webovém přístupu (mod_apache, PHP-FPM
apod.), ale zároveň i v CLI. Doporučuji rozšíření loadovat jen pro nástoje, kde je bezprostředně
potřeba (tj. např. viz výše spuštění PHPUnitu). Alternativou je připravit samostatné php.ini a to
pak spouštět pomocí –c.

7. Xdebug on
Xdebug off
Zde je drobná ukázka toho, jak dramatický může být rozdíl v CLI aplikaci.

8. ( http://php.net/manual/en/ini.core.php#ini.sect.performance )
Další optimalizace
vycházejí především z toho,
že Symfony (ale i jakákoliv
jiná aplikace používající
hodně knihoven) musí při
běhu načíst velké množství
souborů, což obsahuje i
velké množství dotazů na
disk, které může být velmi
pomalé. Tyto dotazy se
cachují, velikost a
trvanlivost realpath cache
ovlivňují tyto nastavení.
Výchozí nastavení velikosti
většinou nestačí pro
standardní Symfony
aplikaci, doporučuji zvýšit
cca na 4096K.

9. S nastavením trvanlivosti realpath cache je to zrádnější, už výchozí 2 minuty můžou vytvořit
velké WTF momenty (aplikace si může myslet, že je na disku něco komplet jiného než opravdu
je). Nastavte tedy dle vlastního uvážení, ale doporučuji do build procesu (např. scriptu, který by
měl zajistit, že je aplikace připravená ke spuštění – např. po přepnutí z větve do větve) přidat
zavolání clearstatcache se zapnutým druhým parametrem, který tuto cache pročistí.
Pozor, clearstatcache je potřebné volat v procesu spuštěném v tom PHP SAPI, které cache chcete
ovlivnit (tj. pravděpodobně v tom, na které koukáte přes browser).
( http://php.net/manual/en/function.clearstatcache.php )

10. Voláním této funkce můžete zjistit, jak je právě využívána realpath cache a může vám tedy
pomoci s nalezením správné velikosti, pozor opět je potřeba volat v tom SAPI, pro které chcete
velikost zjišťovat.
( http://php.net/manual/en/function.realpath-cache-size.php )

11. Byte Code Cache
• APC
• OPcache (od 5.5)
Používání byte code cache znamená, že se všechny soubory nemusí pokaždé znovu parsovat a
překládat do spustitelné podoby. Tato technologie je od PHP 5.5 v podobě OPcache dostupná ve
většině distribucí přímo s PHP, není to tedy nic, co byste museli samostatně instalovat.

12. Optimalizace OPcache
• Fine-Tune Your Opcache Configuration to
Avoid Caching Suprises
opcache.validate_timestamps=0
Výchozí nastavení Opcache je ale
velmi opatrné a zdaleka nenabízí
největší optimalizaci. Doporučuji si
přečíst odkazovaný článek, který se
sice zabývá optimalizací pro produkci,
ale optimalizace pro dev je ve většine
případů jednodušší.
Jedním z největších zrychlení je
vypnutí kontrolování, jestli se soubory
nezměnily od posledního zpracování.
Jinak se opět pokládá velké množství
dotazů na filesystém. Toto nastavení
pak ale znamená, že musíte OPcache
explicitně říci, kdy má zapamatované
zdrojáky zapomenout (přidání do
build procesu).
( http://php.net/manual/en/function.realpath-cache-size.php )

13. Composer autoload
• Classmap
autoritativní
composer dump-autoload --optimize
composer install --optimize-autoloader
composer dump-autoload --classmap-authoritative
composer install --classmap-authoritative
Dalším místem, kde je potřeba velké množství čtení z disku je samostný autoloading souborů,
pokud máte hodně knihoven, které používají autoloading pomocí PSR 0 nebo 4, tak se soubory
musí po jednom hledat na disku (i v několika možných lokacích).
Nemusíte spoléhat na autory balíčků a můžete si vygenerovat do classmapy všechny třídy, takže
jejich poloha pak bude předem známá. Na devu není moc praktický autoritativní režim, protože
to znamená po přidání každé třídy přegenerovat classmap.

14. Vyházet zbytečnosti
Většina Symfony projektů, které jsem viděl začíná se Standard Edition, která obsahuje „komfortní
nastavení“ tak, aby nováčci nemuseli nic moc řešit a start projektu byl usnadněn. Reálně
obsahuje spoustu částí, které nikdy nepoužíváte a které při každém běhu můžou zpomalovat
aplikaci.

15. SensioFrameworkExtraBundle
Skoro všichni tak například používají SensioFrameworkExtraBundle, která nabízí hlavně výše
vypsané anotace. Většina projektů, ale nepoužívá všechny tyto anotace.

16. SensioFrameworkExtraBundle
Přitom veěkerá funkcionalita s tímto spojená je defaultně zapnutá (aby to každý mohl bez
nastavování používat).
Toto je jen jeden příklad za všechny, měli byste znát konfiguraci bundlů, které používáte.

17. Zbytečné listenery
• seznam aktuálně zaregistrovaných listenerů
pro dané prostředí
app/console debug:event-dispatcher
Kvůli tomu, jak fungují bundly (každý si může registrovat svoje listenery, bez nutnosti vašeho
nastavování) bývají právě ony zdrojem velkého překvapení. Například Standard Edition má v
defaultním stavu (v době vytváření prezentace) zaregistrováno pro request 33 listenerů.
To, které listenery jsou pro dané prostředí registrované můžete zjistit pomocí konzole a postupně
dohledat, jak deaktivovat ty, které nepotřebujete.

18. Další adepti
• formuláře
• mailer
• ? profiler
• ? logování
• ...
• kontrolujte
app/console debug:config
Další oblasti defaultní konfigurace,
které je možné podle zaměření
projektu vypnout. Pokud nepoužíváte
profilování a logování na devu pořád
a přitom např. kvůli produkci logujete
hodně věcí, můžete tyto nastavení
zapínat jen pro samotný debugging,
když se něco pokazí.

19. • vs
Konfiguraci je ale
potřeba ověřovat,
protože některé její části
můžou být navzájem
provázané, takže i když
dokumentace tvrdí, že
formuláře jsou defaultně
vypnuté a aplikace je v
konfiguraci explicitně
nezapíná, tak reálně jsou
ve Standard Edition
zapnuté.

20. Jakákoli optimalizace na devu je vždycky o balancování mezi pohodlím a rychlostí. Na devu, tím,
že měníme kód, tak očekáváme, že jakmile aplikaci spustíme, tak se bude chovat přesně podle
posledních úprav. Jediné, jak se na to ale spolehnout je vykonat vše od začátku jen na základě
aktuálních zdrojáků. Nebo zkontrolovat, že se od minule nic nezměnilo a jde použít staré
„výsledky“ některých operací. Oba tyto úkony jsou ale velmi náročné a tak většina optimalizací
pracuje s tím, že musíme sytému pomoci v tom, aby věděl, kdy (ne)může staré výsledky použít.

21. Assetic
app/console assetic:dump
app/console assetic:watch
Assetic například ve výchozím nastavení generuje všechny soubory dynamicky pro každé
spuštění, což je velmi pomalé. Tuto funkcionalitu lze vypnout, je pak ale právě potřeba zajistit
volání generování po změně patřičných souborů. To dělat buď manuálně (a jako součást build
procesu). Je to ale celkem nepohodlné pro průběžný vývoj, kde na to nechceme myslet. Je
možné tedy kontrolovat soubory, o kterých víme, že ovlivňují výsledek automaticky a generování
spustit jen pokud se změní. (Watch v asseticu je prý zabugovaný, používám toto jen jako příklad
přístupu, viz dále).

22. Doctrine
• disablování lazy generování proxy tříd
• vygenerování
parameters:
doctrine.orm.auto_generate_proxy_classes: false
app/console cache:warmup
Podobný princip jako je ukázán na minulém slidu je možné aplikovat i u dalších částí – většinou
bez přímé podpory autorů. Tady je ukázka jak podobný proces – generování proxy tříd pro
Doctrine entity přesunout z lazy evaluace při každém requestu do watch procesu. Prvně je nutné
zakázat lazy generování, což zároveň odemkne možnost pomocí cache:warmup vygenerovat
všechy proxy najednou. Pak ale musíme zařídit tech watch...?

23. JS to the rescue!
Je zbytečné si něco takového programovat v PHP, většina projektů tak jako tak používá nějaký
frontend buildovací nástoj, například Grunt, Gulp, Webpack a další. Myslím že všechny tyto
nástroje mají prostředky jak watchovat změny, protože live reload je ve světě JS aktuálně celkem
standardem. Je pak jen otázkou konfigurace, jak toto propojit s tím, co potřebujeme.
Ve zdejší ukázce jsem zvolil Grunt jen proto, že jsem ho na podobnou funkcionalitu už použil.

24. Repozitář dema
Prohlédněte si příklad na Symfony Demo aplikaci, kde po následování základní instalace npm
modulů, můžete watch spustit a po úpravě jakékoliv entity dojde automaticky k vygenerování
všech proxy tříd.
S trochou dalšího programování by bylo možné přegenerovávat jen změněné entity, ale tímto
chci především ukázat, jak snadné je začít aplikovat tento přístup k optimalizaci na devu.

25. Díky za pozornost
@VasekPurchart